| |||
U nástěnky U nástěnky jsem hledala jméno své služebné, ale nikde nebylo, což znamenalo dvě věci. Buď ji někdo zabil nebo se jí podařilo z tohoto cvokhausu odejít. Což mi na náladě nepřidalo, měla jsem s ní velké plány, vypadala tak tvárně. Zavrčím. Nyní již mám k tomu oblečení i ten správný ponurý výraz. Kde já teď budu koho shánět. Sotva si to pomyslil uslyším nesmělý hlásek. Že by sama prozřetelnost zasáhla? Otočím se s úsměvem. "Dobrý večer drahá." Prohlédnu si ji, když kolem prolétá Rara. Namasíruji si spánky. Já z ní budu mít migrénu. "Bohužel, žádný nouzový režim a zde nefunguje a kdyby se hodina nahrazovala jistě by to bylo na nástěnce. V tomhle blázinci se pořád něco děje a zrušena hodina je to nejmenší." Zbytek dne strávím doprovázením nové studentky, snažím se jí naslouchat i když mě ty pindy nezajímají. Pokoj - společenka V pokoji zjistím, že ta rajdice zde není. Že by o jednu spolubydlící méně. Hned se mi lépe dýchalo. Tedy do té doby než jsem zamířila do koupelny. Když jsem procházela kolem zrcadla, tak jsem periferně zahlédla NĚCO co nemůže být pravda. Opřela jsem se rukama o mramorovou desku a podívala se do zrcadla. Zaryla jsem nehty do desky a rozdýchávala ten pohled. Chtěla jsem pěstí rozbít zrcadlo, ale milimetr od skla jsem si to rozmyslela. Přece jen nebudu si ničit už tak dost zničenou manikúru. Dvěma prsty jsem chytla ten hnus co mi trčel na hlavě. Vypadalo to jako něco co si ubalil havajec ke kuřbě a v poslední chvíli si to rozmyslela a nalepil mi to na hlavu. Pokusila jsem se to rozčesat, ale to nešlo. To fakt nešlo. Skočila jsem i v oblečení do sprchy a chrstla na vlasy, snad všechno co tam bylo. Výsledek? Krom toho, že mi zrudly oči, že by i červená Karkulka ve svém trikotu vedle mě vypadala vyblitě, se mi podařilo pouze dosáhnout toho, že ty doutníky dostaly chlupaté pouzdro. Ten havajec to musel lepit vteřiňákem. No co sem taky čekala, když u nich žirafy serou duhu. Radši ani nebudu uvažovat jak tohle peklo na hlavě vyrábí. |
doba vygenerování stránky: 1.4190850257874 sekund