| |||
Brána - U nástěnky - Dívčí kolej Zephyr, Lyla, Reja, Kirie, Alyssa, všichni cestou Když chytím dech, jen zamumlám rozloučení s ostatními s kterými jsem prošla branou, než se vydám do budovy školy. Nástěnka nejde přehlédnout. "Ahoj," pozdravím novou dívku nesměle, než se plně věnuji nástěnce. Gratuluji, dobrá práce. Beepne mi v hlavě, jak hledím na rozložení pokojů. Jen si maličko kývnu hlavou pro sebe. Odložit věci, najít. "A zase ahoj," téměř špitnu k dívkám, než se vydám do patra, najít svůj pokoj. |
| |||
Pri nástenke - Prvé poschodie Alyssa, Arthur, Jadelyn neskôr Remmi, Gill, Sukui, Relliel, Ary a Yqueuas "No nevadí. A ďakujem za informácie." Poviem chalanovi a zakývam mu ako odchádza stále s úsmevom. Keď ma v tom osloví tá druhá, čo tam stojí. Otočím sa na ňu a poviem: "Áno som modrá koľaj podľa rozvrhu." Keď mi potvrdí, že je tiež, tak sa poviem: “Moc ma teší. Ja som Kirie, ale to si už asi počula. Inak rada by som tu chvíľu s tebou ostala a rozprávala sa, ale musím ísť za triednym a potom na izbu sa pripraviť na ďalšiu hodinu, lebo to sú bojové cvičenia s tou bielovlasou profesorkou, čo pôsobí ako vojenský inštruktor na tréningu. Tuším sa volá Thunderstorm. Ja som na také podmienky zvyknutá, preto sa idem hneď pripraviť. Potom môžeme pokecať. Zatiaľ čau...“ A idem hore po schodoch hľadať učebňu lektvarov, alebo samotného triedneho. Vyjdem po schodoch, vstúpim do chodby a sú tam 2 cesty. Takže nanity. Jedna alebo 2 ? Dobre. Takže doprava. (2). Vydám sa do prava, kde spozorujem niekoľko študentov. Tak podídem bližšie. Ahojte, nevedeli by ste mi povedať, kde je triedny profesor.... ou.. tu je niečo zle... Môžem nejako pomôcť ? Volám sa Kirie. Môžem vám prípadne niečo vyrobiť... Poviem trošku ustarane. Jednu ruku si dám na popruh a trošku paranoidne sa pozerám na okolo a snažím sa zistiť, čo sa deje. |
| |||
Chodba - Dívčí pokoj č. 1 Hill, Vesa "Promiňte," omluvím se profesorovi a protože proti tomu Ves nic nemá, vydáme se na pokoj. Že vezmu Hilla za ruku je samozřejmost. |
| |||
Učebna L - Ucebna 3 Na další hodinu jdu až se zvoněním. Nebylo to ani tak plánované, prostě to tak vyšlo. Nechtělo se mi do toho dění na chodbě. Už tak stačil zmatek jaký jsem z toho měla v hlavě. Ze všech těch myšlenek jsem zase úplně mimo. Nikdy to takový problém nebýval, ale taky jsem nikdy nemusela být v tak blízké přítomnosti tolika tvorů. A hlavně na místě kde se pořád něco dělo. Snad by mi s tím další hodina mohla nějak pomoc. Zadoufám cestou do další učebny. Kde tam budu sedět je mi jako obvykle jedno, zkrátka si sednu do volné lavice. |
| |||
Nástěnka Arthur, Jadelyn, Kirie Ten kluk mi odpoví na pozdrav a ustoupí stranou, ta dívka mi taky odpoví navíc mám pocit že jí něco irituje. Možná se pletu a ona se tak tváří obvykle, ale soustředím se tedy na své empatické schopnosti a pokusím se poznat co jí irituje (81%). Ono to nejde,to je divné většinou zachytím aspoň něco. No dobrý byla jsme jen zvědavá, ale rozhodnu se tím dál nezabývat protože po setkání s Hydem jsem se zařekla že už žádnému studentovi nevlezu do hlavy bez jeho svolení nebo pokud to bude možné aniž by byl naštvaný že se mu vrtám v hlavě. Potom za sebou uslyším ženský hlas a když se otočím všimnu si dívky která mně zaujme tak že si jí nějakou dobu prohlížím. Odpovědi na její otázky se ujme ten kluk a s tou dívkou v klobouku pak oba odejdou takže se znovu otočím na tu dívku. „Počkat říkala jsi modrá? To jsem myslím taky.“podívám se do rozvrhu. „Jo jsme to my, jinak já jsem Alyssa.“usměju se mile na dívku která se představila jako Kirie. |
| |||
Chodba 1. patro Sukui, Remmi, Relliel, Yqi, Ary, Grim "To nic není..." vykřešu další úsměv směrem k Sukui, když vypadá ustaraně. Není to jako tam... To bylo mnohem horší. Teď už se mi přes zatnuté zuby úsměv nepodaří vyčarovat. Kentaurka začne poskakovat, ale tělo mne absolutně neposlouchá. Hodím tedy naléhavým pohledem po andělovi. Je to na něm. A že se začne snažit. Hlavně ochraň Sukui, opeřenče. Proběhne mi hlavou, než se zvedne zelená mlha. Někde se mi v rozmazaném zorném poli objeví Remmi. Ve zlatých očích se začíná objevovat matná barva a malé kosočtverečky s kroužkem kolem. "To víš, zodpovědnost zavolala..." vysoukám ze sebe unaveně a pokusím se k němu natáhnout. Jakmile se však pohnu, ozve se ošklivé zaskřípění. "Cokoliv, bráško..." trochu křivě povytáhnu koutek, "zůstaň... tady... ano...?" pronesu šeptem a znovu se mu pokusím sevřít ruku. |
| |||
Přízemí pokoj 5 - Tělocvična Ulgge, Kisa Musíme rozsvítit ten obří pokoj a pohledat. Navleču na sebe školní tepláky, triko a mikinu, do které se zachumlám. Přes hádky si hodím kapucu. Zakřením se na Remmiho. Chytím ho za ruku a vyjdeme z pokoje. Čím více se blížíme k tělocvičně, tím více ztrácím jistý krok. Nakonec mu dlaň lehce smáčku. "Dobře," pokývnu hlavou, "ty se taky drž, škola je bojová zóna," vlípnu mu pusu na rozloučenou, než vklouznu do tělocvičny. Hned jak si všimnu Kisy, trochu skloním hlavu a sednu si tak nějak co nejdál to jde. (BT50) Opřu se zády o zeď a hodím si na lavičku nohy, ruce v kapsách mikiny. |
doba vygenerování stránky: 1.3978688716888 sekund