| |||
Přivítání - společenka upíři Marcos Mávnu na rozloučenou přízraku, vezmu si věci, vstanu, zasunutí židli pod stůl. Placatku schovám pod kabát. Ty dveře tady ještě před chvílí určitě nebyly. Že by to byly ty kouzla. Spíš nějaký trik. Štípnu se do ruky zda se mi to nezdá. Bolest cítím, tak jsem asi vzhůru. Přepočítám prsty. Deset. To sedí. Dojdu k nejbližším dveřím. Otevřu je loktem a zády odtlačím, abych mohla vejít. Těch papírů je na mě moc, zvláště když se je snažím přičíst během chůze. "Dobrý večer. Já jsem Sonja." Podávám mu ruku zatím co se snažím zkrotit papiry, aby mi nevypadly. |
doba vygenerování stránky: 1.3470089435577 sekund