| |||
Před kuchyní Yqi, Mrtvolka, Kuchař "No tak to snad úplně nejvíc." Pohladím ji po hřbetě, kam dosáhnu, jak ji objímám. Už chci ještě něco dodat, protože se mi furt zdá, že souhlasí nějak moc ochotně, ale to se kolem nás přežene nějakej magor a vtrhne do kuchyně. Rychle uskočím a velmi opatrně nakouknu za ním. Tohle bude určitě bolet. Dost bolet. A taky, že jo. "Ehm?" Nejistě si odkašlu, nerad bych měl pánvičku naraženou na rozích. "Můžu nějak pomoct?" |
| |||
Zpět k A Asmodaeus Ještě zkusí kliku, ale jeho vysvětlení mi přijde docela logické, když už je to jednou profesor, tak by měl učit, že? Tiše se uchechtnu. „To chce klid a nohy v teple. Trocha zdravého pohybu ještě nikdy nikomu neuškodila.“ Trochu provokativně na něj mrknu a rozeběhnu se cestou, kterou jsme přišli. „Ale pokud se ti nechce, cestu už znám.“ Křiknu na ně přes rameno. Neutíkám nijak rychle, jen tak pro formu, ono se to v šatech stejně jinak pořádně nedá. |
| |||
Schody Jigme a prej někdo kolem „Právě naopak. Pozvání to zcela mění z nevhodného na vhodné a naprosto v pořádku.“ Lehce mu prstem přejedu po křídle. Nějak si nevšímám, že můžu někoho srazit. Když pak ale přestane odpovídat a tváří se divně, zastavím se a založím si ruce na hrudník. „No nic. Máš hodinu. Asi bych měla jít.“ |
| |||
A Tisknu v ruce ježka a snažím se nikomu nepřijít na oči. Že bych do někoho vrazil, no tak to si fakt nemyslím. Vklouzneme do učebny a musím ne zrovna nadšeně zkonstatovat, že ředitel už je zde. „Dobrý den.“ Pozdravím tak tiše, že to snad nemohl slyšet, ani kdyby to byl skutečně upír. Spolu se Sharikou se usadíme vepředu a ježka položím opět na lavici. Ani se radši nerozhlížím. |
doba vygenerování stránky: 1.4219250679016 sekund