| |||
Jídelna Mezi kapkami se k tobě po chvíli snese papírek. Je na něm malá mapička půlky přízemí a křížek na místnosti jménem KUCHYŇ. Elegantně se vyhnul mezi všemi kapkami, ale pokud ho držíš na stejném místě déle, začnou ho promočovat. Nehledě na to, že kapky postupně svou intenzitu sílí. |
| |||
13 - A Leo se svým ochráncem, profesor a už sedící Kývnu nakonec hlavou celkem odevzdaně. Pokud na sebe upozorníme, je to náš konec. Vyrazíme tedy společně do učebny. Protáhnu se kolem spolužáků, kteří se courají a dorazíme dovnitř, kde už jeden sedí. Projdeme podél zdi a po předchozí zkušenosti, se pro jistotu usadíme úplně dopředu. Nechci lítat na židli. Ani nic jiného. Ale raději dál od profesora. Po příchodu do učebny, když si všimnu, že tu už je, mi barva pleti ještě zesvětlí, což už by jeden řekl, že snad ani není možné. |
| |||
Jídelna Tonka Prosíš k nebesům, prosíš stropu aby ti dal pít a jíst! Cedule zůstává a najednou - ze stropu začnou padat kapky - rudé kapky! Prší krev! Jsi šťasten do chvíle, než otevřeš pusu... Není to krev... Je to jen tekutější chilli omáčka, která ti vypálila teď zrovna všechny bacili a chuťové buňky. |
| |||
Jídelna Po přečtení cedule se chytnu zděšením za hlavu. Tohle ne. To musí být nějaký zlý sen. Určitě jsem usnul na lavici a teď zažívám tu nejhorší noční můru. Hledám po celé jídelně alespoň kapičku krve, klidně i pod stolama. "Tohle si nezasloužím!" Vyčerpaně dojdu zpět ke svému původnímu stolu. Sednu si a v rukách žmoulám polštář. "Dojili mou krev, trhali mě, přilepili mě na lavici. A teď mi po tom všem nedají ani najíst?" Ruce na hlavě a tvář zabořená v polštáři. Po usilovném přemýšlení a boření se v depresích zvednu hlavu. "Prosím?" Rozhlédnu se kolem sebe. "Pěkně prosím?" |
| |||
Oranilův kabinet -> zpět k učebně A Yritys ,,Patrně. Možná má někde hodinu." nadhodím, když zkusím vzít za kliku, jen pro jistotu, ale je zamčeno. Když se zmíní, že by stálo za to zkusit se podívat znovu zpátky kvůli tomu, že cestou jsme minuli dva jiné studenty, jen pokrčím rameny. ,,Můžeme to zkusit. Je fakt, že jsme tam mohli být i tak příliš brzo. Tohle utíkání tam a zpátky." zavrtím hlavou, ale nakonec musím uznat, že na tom něco být může. ,,Tak jo, hurá zase dolů." přisvědčím nakonec a lehce rozhodím rukama. Zbytečně ji tady tahám po školních chodbách. |
| |||
13 - ošetřovna Artí a všichni kolem Poslouchám učitele, má odpověď ho velice neuspokojila a k tomu je špatně a navíc mi nabídne doučování, můj výraz říká jedno. Ne! Hodina končí, ale arty chce zůstat kvůli otázkám, jen si povzdychnu, měla jsem ho odtáhnout. Poté se zvedne lavice, nestačím ho chytit a rozbije si nejen hlavu, ale i záda? "Artí!" vykřiknu na něho a vycouvám z chodbičky a chci mu pomoct, ale to už tam běží Swen a pomáhá mu, neváhám a jdu za nima. Zůstanu před ošetřovnou a dívám se na lva, který vypadá docela - mrtvě. Po chvilce doběhnou do ošetřovny dva kluci s jedním na zádech. Zamračím se. Mám nemám vejít? Vejdu do ošetřovny. "Jak je Artímu?" zeptám se jenom. |
| |||
Ředitelna - učebna A Připravím se na další hodinu, vezmu si věci a scházím dolů, přitom zamknu za sebou dveře. Sedo mi jde po boku. Dojdu do učebny a všimnu si, že zase nejdu první na hodinu, už tu mám pár studentů. "Dobrý večer, těšíte se na hodinu?" zeptám se a dojdu ke katedře a připravím si stůl. Sedo mezitím si lehce pod stůl a zavře oči. |
doba vygenerování stránky: 1.6566851139069 sekund