| |||
U učebny A Asmodaeus Um, upíři, to jako vážně? „To muselo bejt docela drsný, ne?“ Přemýšlím, jestli je ten obojek nějaká památka nebo spíš fetiš, že ho pořád nosí. Pokrčím rameny. „No asi máš recht. Neměla bych si přidělávat víc problémů, než už jsem stihla cestou.“ Pak se mě zeptá, kdo vlastně jsem a já na chvilku netuším, o čem to vlastně mluví. Pak mi dojde, že tady asi vzhled může hodně klamat. Přiblížím se rukou k té jeho a jemně ho klepne přes prsty elektřina. „Jsem elementální čarodějka.“ Zazubím se. „Předpokládám, že ty teda budeš upír?“ Nenápadně se snažím zahlédnout jeho zuby. Po jeho nabídce vykulím oči a lehce mi zrůžoví tváře. „Um, nemám s sebou plavky!“ Vyhrknu trochu překotně. Jsem ráda, že se vzápětí dostaneme k učebně. „Celkem ano, nemůže být ještě moc brzy? Nebo pozdě?“ |
| |||
Chodby/hala Sarah Ještě o pár odstínů zblednu, což může vypadat normálně pro někoho, kdo mě neviděl před tím. Ani si nepřipouštím takovou možnost. "Pak skutečně jen to vyzkoušet." Zamumlám sotva zřetelně nakonec. Pak mě předběhne a začne přede mnou couvat. Zastavím se, když skoro vrazí do procházejícího páru. "Mnohem vhodnější v dámské koupelně." Odvětím bez výraznější reakce. |
| |||
Směrem k učebně A Yritys ,,Nejsem. Nebo tedy, už ne. Dřív jsem byl, nedobrovolně. Banda prapodivných, zdegenerovaných upírů." zlehka si přejedu přes obojek prsty. Je to vlastně poprvé, co jsem, i když pouze okrajově, zmínil něco o svojí minulosti. ,,A s tím časem to záleží na tom, jestli ta hodina je nebo ne. A jestli si nejsi jistá, tak nic nedáš za zeptání se." je to docela roztomilé, jak je taková ztracená. Ale to taky může pouze klamat, kdo ví, co je zač. ,,Kdo vlastně jsi Yritys?" zeptám se přímo rusovlásky. Rád bych věděl, s kým se tady vlastně bavím, abych se vyhnul nějakému nevhodnému komentáři. ,,A já ne, pro dnešek už mám rozvrh splněný. Měl jsem v plánu zamířit do sauny nebo masážní koupele, to bych se rozmyslel až potom. Máš snad zájem se přidat?" pomalu dojdeme ke dveřím od učebny. Otevřu dveře do učebny. ,,Prázdno?" podivím se, při rychlém pohledu po prázdné učebně. ,,Jsi si jistá, že to má být zde?" |
| |||
13 Leo Dlouhé chvíle mlčím a jen tak zírám před sebe, když se mi velmi bolestně připomněl vichr, písek, horko a bolest. "Budeme mít ředitele." Špitnu nakonec sotva slyšitelně. |
| |||
K jezeru Venge Rozesměju se. "No to neni moc dobrá vizitka." Jenže když vyjdeme ven, zadívá se na něco nahoru a já si nemůžu pomoct a sleduju jeho pohled. Vzápětí se začnu převažovat dozadu. Prudce zamávám rukama. |
| |||
Před kuchyní Yqi Povzdechnu si. „Někdo, koho nezastřelíš na potkání?“ Pokusím se o úsměv, ale pohled nezvednu. „Poslední dobou je jich tu dost, ne?“ Zkusím ještě, ale pak se prostě zlomím. Neumím to. Neumím posílat jiné tvory jen tak pryč. „Promiň.“ Mezi prsty mi přeskoč nervózní jiskřička. „Jen mám hrozný strach.“ Zašeptám na hranici slyšitelnosti. |
| |||
K jezeru Mal Když se po mě koukne, široce se zazubím. Hrdě se vypnu. "Na to kolik mi je, jsem otravoval dost. " Říkám to však napůl se smíchem. Vyjdeme ven a já okamžitě zvednu hlavu a rozhlédnu se po obloze. Zdá se mi to, nebo se papa blíží? |
| |||
Chodby Jigme Koukám, jak se snaží zmizet, ale tak snadno ho nenechám. Minimálně mu můžu dělat doprovod. „Spolubydlícím to může být jedno a vedení také, pokud to pokoje umožní.“ Nadhodím tak mimochodem. Pak přidá návrh a já popojdu o něco rychleji, abych mohla jít pozadu před ním a koukat mo do tváře. „Spolubydlící? Jako myslíš dvě velmi nahé dívky, spousta mýdlové pěny a tak?“ Povytáhnu významně obočí. |
| |||
U kuchyně Sigi "Minimálně hodně." Odvětím. Tentokrát na něj pohled upírám opravdu úpěnlivě. Ale on ho sklopí. Ale nepošle mě pryč. To je dobře. Doufám. Doufám, že je to dobře. "A pamatuješ si, co to pro mne znamená?" Můj výraz se změní. Možná vypadá ještě smutněji. |
| |||
13 Sharika Vůbec se mi nelíbí její reakce, když ani nedokončí větu. V obranném gestu chytím Coltena. „Tak co?“ Zeptám se velmi opatrně. |
doba vygenerování stránky: 1.4774990081787 sekund