| |||
Hala Jigme Když nahodí tu zdravou barvičku, rozesměju se. Ne výsměšně, prostě jen vesele. „Ne? Pozvala bych tě.“ Skousnu si rty, abych nepřitahovala moc pozornost. „Ale je to pochopitelně na tobě, pokud budeš chtít přibrat k mydlení i spolubydlící, já námytky mít nebudu.“ Zatvářím se jako andílek. |
| |||
Hala Sarah No bezva. Napadne mne. Jen na to pokrčím rameny. Ten její zářivý úsměv je dost... Kazí mi morálku, mohli bychom říci. "A ne snad?" povytáhnu jedno obočí. Když mi tam vsune jen tu představu, okamžitě zrudnu. "To není ani trošku vhodné." |
| |||
Učebna A Yritys ,,No, pak si můžeš vybrat sama. Můžeš si pro věci zajít a přijít pak zpátky. Tedy až vyřešíme co se stalo s tou hodinou, kterou jsi měla mít." dodám, aby si nemyslela, na co všechno nemyslím. Protože je toho patrně víc, než by ji vůbec napadlo. ,,A myslím, že zavazadla bys měla mít už ve svém pokoji. Řekl bych, že o toto se přímo stará škola." dodám na její poznámku o zavazadlech, které jsou asi kdovíkde. Posadím se na nějaký kus nábytku, pokud tady je, židle či lavice. Vida toho, jak její tvář nabírá roztomile rudou barvu, stočím pohled jinam, aby se necítila nesvá. ,,To bylo tvé vlastní rozhodnutí přijít na tuhle školu?" zeptám se po chvíli ticha. Dávám tomu tak deset minut, než zamíříme za Oranilem. |
| |||
Učebna A Asmodaeus „No to si asi fakt neumím představit.“ Přikývnu. A možná fakt ani nechci. Pochybuju, že by to bylo jako v těch filmech. „Většinou mi to jde docela dobře.“ Přikývnu na téma sebeobrany. Málokdo se zvládne o něco pokoušet, když ho sejme blesk. Ucuknu ale, když moje otázka vyvolá takovou reakci. Pak ale nadhodí nabídku, nad kterou zauvažuju. „Těžko říct, jestli to bude tak zajímavé, když stle tedy nevím, co jsi.“ Povytáhnu obočí. Docela mě zarazí, když zmínku o plavkách nějak tak přejde. Respektive ještě hůř. Nicméně mě to přijde jako docela podstatný nedostatek. „Já, hehe, nechodím do sauny.“ Radši pominu zmínku o stydlivosit. Ten pitomej smích musí být dost výmluvný sám o sobě. „A nemám ani ručník – všechno mám v zavazadlech a ty jsem ještě nepotkala.“ Tak jo, to rudnutí bych si mohla odpustit. Zuřivě držím pohled na jeho tváři. Přikývnu. Hlavně, že se nechce jít saunovat rovnou. „Děkuji.“ |
doba vygenerování stránky: 1.5549669265747 sekund