| |||
Chodba Yqi Povzdechnu si. Prostě nic. Dobře. Když dokončí větu, povzdechnu si ještě víc. „Víš, že to je ještě mnohem nebezpečnější.“ Přemýšlím, jestli si uvědomuje, jak moc mě tímhle mučí. „Nebylo by lepší, kdyby sis našla někoho jiného na objímání?“ Jo, bylo by to rozumnější. Nech ji jít. Jo, vypadá smutně, ale to ji přejde. Prostě už nic neříkej! |
| |||
U nástěnky Yritys ,,Nářez? Ano, i tak to lze specifikovat." podám rusovlásce ruku, když vstává ze země a prohlédnu si ji. Nevypadá úplně nejhůř. Asi za to může nějaká magická genetika, že všechny magické bytosti vypadají takto. ,,Hodinu máš napsanou v rozvrhu a u ní by měla být i učebna. Pokud chceš, mohu ti pomoci ji najít. Mé jméno je Asmodaeus. Mohu znát to tvoje?" zeptám se jí. Patrně pokud ještě nedostala rozvrh, tak budeme muset zajít za Oranilem. Zdá se, že relaxace bude muset chvíli počkat. Ale co bych neudělal pro hezkou dívku v nouzi. |
| |||
Chodba u kuchyně Sigi Podívám se na něj. Mluví vážně. Rozhodně tak zní. "Nic to není." Oproti tomu jak se cítím, tak sotva snítko. "Tě obejmout," dokončím větu tónem, že to je přece jasný. Neucukl, tolik. Couvá teď... Když mi to dojde, svěsím z něj ruce, takže si mě jen drží poblíž. |
| |||
Chodba Mal Na to kývnu. To zcela rozhodně. Ještě by se mohl rozhodnout, že chce ještě něco. Celkem s úlevou očastuji, že se dostaneme ven. Tady jsou jen spolužáci. Žádní děsivý týpci. Podívám se na ni a zamyslím se. Nakonec pokrčím rameny. "Ve výsledku proč ne. Sice hlad nemám, ale jezero zní dobře." Usměji se na ni. |
| |||
13 Leo Ani se nedívám, snažím se moc nedýchat a vůbec splynout s lavicí, což se podle zvuků vzadu někomu povedlo. Když se profesor usadí do křesla a já se konečně dovolím více nadechnout či se pohnout, stočím hlavu k svému spolusedícímu. "Jdeš na další hodinu?" špitnu k němu. Nechce se mi tam jít přes všechny ty... Tvory samotné. |
| |||
Um... Chodby Sarah Dostaneme se ven, kde taky dost lidí. Povytáhnu obočí. "Měl bych jít na hodinu," nadhodím. Ohlédnu se k místnosti. "Asi tady nebude úplně zdravé mít absenci." Dodám. Poměrně zblednu. "A i kdyby, pochybuji, že bych měl přístup do dámské koupelny." Opravdu doufám, že tady mají šmírování nějak zabezpečené. |
| |||
Před kuchyní Yqi Prudce zakroutím hlavou. „Mě to jedno rozhodně není.“ Promluvím vážně. Pak dodá to, co dodá a já jsem ještě mnohem zmatenější. „Že můžeš co?“ Těkám pohledem mezi jejíma očima a hledám nějakou nápovědu, ale ještě se mám hodně co učit. |
| |||
Pryč Jigme Vyklouznu na chodbu, zjistím, že tady je asi tak stejně lidí jako uvnitř a malinko znechuceně si odfrknu. Potřebovala bych trochu čerstvého vzduchu bez pachu krve. Přeci jen toho bylo docela dost. „Tak co? Pokračujeme v prohlídce?“ Otočím se, jestli mě Jigme stále následuje. „Tu sprchu bych si asi přeci jen dala.“ Pomalu se mi rozšíří úsměv. Však můžeme pokračovat i ve hře „jak moc se Jigme umí červenat?“. „A potřebovala bych umýt záda.“ Protáhnu s pohledem upřeným bez mrknutí na něj. |
doba vygenerování stránky: 1.2575588226318 sekund