| |||
U kuchyně Yqi „Žádné dost energie neexistuje.“ Jako bych skoro viděl, co jí běží hlavou. Tohle nemůžu. Bezvadně! Povedlo se ti to! Pomyslím si sarkasticky, když sama ucukne. A teď jí hezky řekni ano a ať táhne do háje. Sklopím pohled. I kdybych se překousnul, tak to nemůžu říct nahlas. A zároveň chci a nechci. „Jsem přeci jen známý, ne?“ Tak nějak to říkala. |
| |||
13 Leo Když kývne trochu se mi uleví. "Měl by to být jiný profesor. Tak..." špitám potichu, ale když si uvědomím, kdo nás bude teď mít, ještě více zesinám. Trochu se rozklepu. Ale ne! |
| |||
Chodby Sarah "Nu mě začíná hned po téhle." Pokrčím rameny. Pomalým krokem se vydám k schodišti do sklepení. "Nemyslím si, že by to spolubydlící a vedení ocenili." Odvětím a zapomenu, že jsem si hrál na drsňáka a kdesi cosi. Ta představa mě prostě děsí. Pokud se to jednou dozví někdo z rodiny, tak mě vydědí. "Spolubydlící?" Navrhnu jí. |
| |||
Směrem ven Mal Zamíříme kolem všech ostatních rovnou ven. Tedy východem naproti. Očividně je dost nadšená, takže se jen spokojeně usmívám a když potřebuje, nabídnu jí jedno z chapadel. Na chůzi všechny nepotřebuji. Podívám se na ni, když se tak znenadání zeptá. "Abych neotravoval matinku," pokrčím rameny. "Abych se něco naučil... A abych byl blízko papa, měl mě učit, ale někam se ztratil." Pokrčím rameny. |
| |||
13 Jsme skutečně velmi nenápadná lavice. Chvílemi mě ani není pořádně vidět. Nebo spíš vůbec ne. Pak to utrpení konečně skončí a já si tichounce oddechnu. Sharika promluví a já přikývnu. Rozhodně bude lepší, když se budeme držet spolu. Budeme vypadat větší a tak. "Hlavně doufám, že to nebude tak hrozný jako tohle." Špitnu v odpověď a přemýšlím nad nejlepší trasou útěku. |
| |||
Chodba a ven Venge Cupitám vedle chobotnička a na tváři se mi trvale usadí spokojený úsměv, když řekne, že klidně. Mlsně si olíznu rty. Sem tam se chytnu některého jeho chapadla, abych měla jistotu při chůzi. "Proč ty seš vlastně tady?" Podívám se na něj zvědavě. Mám pocit, že to mělo něco společného s modrym drakem, ale to by přeci nemusel studovat, ne? |
| |||
Chodby Jigme Zatvářím se hrozně zklamaně. „To je ale škoda. Já mám hodinu až za pár hodin.“ Prohlásím, když si v duchu projdu svůj rozvrh. Pobaví mě, jak zbledne. „To by se mělo vyzkoušet, ne?“ Povytáhnu obočí. „Fakt by mě mrzelo, kdybych měla neumytá záda.“ Zdůrazním slovo záda, aby bylo jasné, že rozhodně nic jiného. |
doba vygenerování stránky: 1.7243020534515 sekund