| |||
Učebna Lektvarů - Chodba 1. patro Ysea, Gill, Rell Objeví se u mě Ys a než stihnu vstřebat, co mi to vlastně říká, jsme na chodbě a já sedím na sedačce. Zavrtím jí hlavou v odpověď. "Ovlivnění?" zeptám se stále trochu nepřítomně. Další začnou proudit z učebny a mě padne pohled na Rella a znovu si to celé procházím v hlavě. Když pak vyjde i Gill a spojíme pohled, probere mě to. Ten jeho výraz. Tohle je celé naprosto špatně... Zpozorním, když zaslechnu telepatickou zprávu pro profesory, ale nijak na to nereaguji. Ne dokud se tam nerozejde Gill. Už ho znám dost na to, abych věděla, že jde tam a ne jinam. Spěšně se zvednu a spěchám za ním. Stojím nejprve stranou, jen aby tam prostě nebyl sám, ale když pak vyrazí dveře, svléknu sáčko a okamžitě mu ho přehodím přes plameny na jeho noze, abych je udusila. |
| |||
Panic room Dveře se mi nepodařilo vykopnout, ale aspoň jsem se během toho nijak nespálil (20%). No tak! Nedá se nic dělat, dál už to nemá smysl riskovat, teď je hlavní uhasit ten oheň. Strčím levou ruku do plamenů a začnu je dostávat zpátky do sebe. Ruka se postupně zmenšuje a kostnatnatí, zatímco zelené žilky se rozrůstají k paži, která je chráněná pod oblečením před žárem. Bolest se snažím ignorovat a tak jen mám v tichosti skoustnutou čelist. I přes mé úsilí se oheň šíří moc rychle. Chystám se, že dám do ohně i druhou ruku, abych se ohně zbavil rychleji, když najednou vidím jak na mě padají dveře a pak už je jenom tma. |
| |||
Vesa, Hillaris, Kelly Situace se vyřeší a vypadá to, že tu již spíše překážím, než bych byl k užitku. Kývnu tedy jen Rekkimu a vydám se ke dveřím, spíše tedy lítačkám, na chodbu. Tam je ovšem nával. "Měli byste to přesunout stranou od vstupu na ošetřovnu. Může být potřeba v akutních situacích," vyzvu celou skupinku a čekám, až uvolní prostor, abych mohl zamířit do chodby. |
| |||
Ošetřovna - Tělocvična všichni na ošetřovně, okrajově Jadelyn a Arthur Můj zásah nebyl úplně to, jak jsem si to představoval. Mám neutuchající podezření, že jsem to jen celé zhoršil. I přes bolest si ale dokážu všimnout, jak si tak letím vzduchem, že tu Kelly není. Uleví se mi, než přistanu dost bolestivě v něčí náruči. Během okamžiku mi vyspraví díru od hrotu, stejně jako nalámané věci. Nadzvednu se na loktech, abych se podíval, jak je na tom situace na ošetřovně. Chaos. A pokud si správně vzpomínám, měl bych mít hodinu. Nechám tedy chaos chaosem, i když bych se v něm asi ztratil, proměním se a vyletím nad lůžky dírou z ošetřovny. Obkroužím školu, abych vešel opět v lidské podobě hlavním vchodem. Jestli mi jeden z dvojice u nástěnky věnuje pohled, jen jim pokývnu hlavou v pozdravu, než pokračuji do tělocvičny. Tak nějak se zřítím na zhruba kraj lavičky, abych počkal na hodinu. |
doba vygenerování stránky: 1.4159970283508 sekund