| |||
Když se připojím vedle Naberiuse, jen kývnu hlavou, že rozumím. Nechám ho si to s dívkou vyřešit. Mezitím u toho přejíždím pohledem po zbytku surovin na jejím stole. Zvednu její hmoždíř a přičichnu k němu. Beze slova ho podám Naberiusovi. To už se ozve telepatická zpráva. Nechám je tedy tam a rychle vykročím učebnou ke dveřím. Udělám ale jen několik kroků a přibíhá jeden z nových studentů. "Zůstaňte tady," vyzvu studenta a vykročím z učebny, abych viděl, jaký je na chodbě stav. Přes kentaurku toho ale moc nevidím. Tichým krokem vykročím rovnou k ní. Během toho nechám chodbou rozlít jemné vlnky mé magie, aby mi napověděli stav studentů. Když se od Yqueuas a dalšího studenta vrátí známky kletby, nasbírám cestou energii na jejich očištění. K tomu je ale potřeba alespoň letmý dotek. Jakmile se však špičky mých prstů dotknou kentaurky boku, veškerý drobný zbytek pekelné energie, který ve mne zbyl po obrovských magických zásazích na začátku večera, prostě vymizí. (1%) Udělám vrávoravý krok zpět a musím se zapřít o zeď chodby, abych se neskácel zcela k zemi. I tak ale klesnu na jedno koleno. Jeden by neřekl, že mohu ještě více zesinat, avšak přesně to se stane. |
| |||
Učebna lektvarů- Chodba Když se uklidním u Luise v náručí. Je heboučký, tulila bych se s ním dál. Pustím ho “Ale jistě.” Vezmu si věci a vyrazím s klukama ven z učebny, jdeme chodbou a cestou míjíme studenty. Zastavíme se u další učebny, kde dle Luisových slov má Maxík hodinu zcela sám. Stojím vedle Luise a koukám na Maxe. “Jen si řekni Maxi, nám to nevadí. Mám teď volnou hodinu.” Promluvím velmi mile a s úsměvem. |
| |||
Chodba - Učebna Lektvarů Ysea,Aryania, všichni v učebně hlavně Tarney,Naberius Jak čekám na Alyssu, než vyjde ven, tak přemýšlím. Ale netrvá to dlouho a z chodby se začnou ozývat divné zvuky. Chvíli si jich nevšímám, pak ale někdo na mě zavolá o pomoc a to mě donutí se podívat. Co spatřím je, že ork leží na zemi a druhý kluk má v břiše šíp a sedí na zemi. Ani o pauze tu není klid, rychle na ošetřovnu. Otočím se a kouknu na studenty za mnou. “Děvčata, přiveďte prosím ošetřovatele, rychle!” Pronesu na ně trochu rázněji, aby si pospíšili. Nakouknu zpět do chodby a stojí tam kentaurka s lukem. Ve třídě jsou profesoři. Vběhnu do třídy a ze dveří běžím rovnou k profesorům. “Omlouvám se, že vás vyrušuji, ale je to naléhavé. Na chodbě leží dva studenti a jeden má v břiše šíp. A taky je tam ta kentaurka s lukem v ruce. Prosím pojďte tam rychle, než někdo zemře!” |
| |||
Chodba Grimgull, Yqi, Sukui, Relliel I když to pekelně bolí, vykřešu na tváři úsměv. "To bude dobrý, nevypadá to, že zasáhla něco důležitého..." snažím se uklidnit Sukui, které se rozkutálí slzy po tvářích. Vidím jí tak strašně nerad. A jsem rád, že zůstala stranou. Ještě by se mohlo stát, že by nějaký z těch šípů zasáhl jí... To bych si neodpustil. "Jestli o nás neví, nech ho raději mimo... Nevím jak reagují na dotek těch co nevidí..." vysoukám ze sebe a snažím si přesednout, aby se šíp nehýbal při každém nádechu. "Není to tak strašný," snažím se jí zaostřit do tváře, ale teď to jde ještě hůř než předtím. Když anděl položí svou otázku, nechám odpověď na Sukui. Není na mne takové věci prozrazovat. Když však vyskočí z místnosti kentaurka a vypadá ještě hrozivěji a větší než předtím, rychle se pokouším zvednout. Místo toho mi ale uteče zaúpění a posadí mne to se skřípáním zpět na zadek. (47%) Naštěstí to ale nevypadá, že hodlá naprázdno bez rozmyslu střílet. |
| |||
Panic Room - Chodba Grimgull, Relliel, Sukui, Gill Tělo je odtaženo i přes mou snahu. Rozcválám se a během cvalu z učebny se plně obrním. Proskočím kouřem a jak dopadnu na chodbě na všechny čtyři, rychle kmitám pohledem po chodbě a hledám hrozbu. Luk napnutý a připravený. Nic ale nevidím. To ale před tím také ne. Krůček po krůčku opatrně, postupuju směrem k orkovi. Jestli mne nic nezastaví, tak opatrně docupitám až k němu. Jemně do něj šťouchnu kopýtkem zahaleným v dlouhých chlupech, takže je to měkké buzení. "Hej, jsi naživu?" Jestli na mne nebude reagovat promáchnu lukem kolem dokola, jestli nenarazím na toho neviditelného nepřítele. (2%) |
| |||
Chodba Sukui, Grimgull, Gill, Salazar "Ten kouř..." poznamenám jen, když má pořád tendence se tam rozejít. Trochu sebou škubnu a přivinu si Sukui blíž, když šíp exploduje na chodbě. To už zlaťáček vyvleče ven orka a odnese ho vedle. Radši dávám pozor k místu odkud vyšli, protože se mi ježí snad každé pero. A přinesl si dáreček v břiše. Sukui se mi vymaní a vrhne se k němu. Hodím po ní jen pohled, než se postavím před ně a poloroztáhnu křídla. "Hej ty, černovlasej!" křiknu do chodby zpět ke dveřím lektvarové učebny, ke klukovi, který stojí na rohu, "zavolej pomoc!" Já se odtud nehodlám hnout. Ne když nám sdělí Sukui jak na tom jsou. Tak počkat. Ohlédnu se přes rameno. "Jak to víš?" zeptám se trochu podezřívavě ale se zájmem. |
| |||
Chodba Gill, Rell, Grimgull Zastaví mě hned na rohu. Neklidně přikývnu, protože i když ho to nepálí, pořád hoří. A co víc, chce jít dovnitř. Ucítím ruku na rameni, zrovna, zrovna když se začnu rozcházet. Samozřejmě ne dovnitř za ním, ale abych na něj aspoň viděla a případně mohla nějak pomoci. Zastaví mě Rellovo objetí. S bezmocí v očích se na něj podívám a na jeho úsměv stočím neklidný pohled zpět na dveře. Konečně vychází ven. Položí orka a když si sedne ven, oči se mi rozšíří hrůzou. Vymaním se Rellovi a rozběhnu se k němu a klesnu vedle něj na kolena. Slzy mi opět tečou po tvářích, jak vlastně nevím, jak bych mu mohla pomoci. Postřílí? Kdo..? Zvednu pohled ke dveřím, ale nikoho nevidím. Vrátím pohled zpátky. Mohla bych ale probrat aspoň orka. A kdyby náhodou... Ryu říkal, že se to musím naučit ovládat. Popolezu si tak, abych na něj dosáhla a zkontroluji mu tep. V ten moment ztuhnu, jak mnou proběhne uvědomění. A jéje... To není dobré... "Neví o nikom z okolí. Nikoho kromě sebe nevidí ani neslyší. Nevím jestli ho mám probrat, aby se uklidnila, že mu nic není nebo ho nechat být, aby nevznikl další chaos..." Otočím se zpátky ke Gillovi. "Jak je ti..?" zeptám se ho ustaraně. |
| |||
Chodba + Panic Room Grimgull, Yqi, Sukui, Relliel Sotva pohnu s Grimem, těsně vedle dveří cinkne šíp. (2% vs 77%) Rychle zvednu hlavu, abych akorát zaregistroval blýsknutí se v dýmu a kentaurky za ním. Well, f.... Okamžitě padnu na kolena a skloním se, když mi těsně nad hlavou hvízdne druhý šíp, který se zabodne do stěny naproti dveřím a tam exploduje... Ledově. Ten závan chladu cítím v zádech. (21% vs 89%) V předklonu rychle zaberu, abych dostal bezvědomého orka na chodbu, než se kentaurka přiblíží. Jak se ale u toho přeci jen musím trochu narovnat, třetí šíp proletí těsně nad Grimovo tělem a hladce projede do těla v oblasti břicha. Háčky ho vevnitř docela kvalitně zaseknou. (68% vs 31%) Své mise se ale nevzdávám a hned jak orka vytáhnu na chodbu, zvednu ho a odnesu ho stranou do kolmé chodby. Odložím ho na zem a rovnou si kecnu na zadek vedle něj. Cítím jak mi začíná zatuhávat břicho. Nehledě na to, že to ale vůůůbec nebolí. Sevřu dlaň kolem šípu a zvednu pohled ke dvojici na chodbě. "Měli... Měli byste pro profesory, než nás tady postřílí všechny..." hlas zazní trochu s kovovou rezonancí a jistou bezmocí, protože docela pochybuji že se znovu zvednu. |
| |||
Panic Room Grim, Gill Když dveře blafnou, ustoupím ještě dál a jsem rozhodně ještě nervóznější. Podle jeho ruky v plamenech usuzuji, že to asi nebylo úplně v plánu. Už mu chci navrhnout, že se okovuji a dveřmi proběhnou svou plnou silou, abych nás odsud dostala, když dveře vyletí z pantů sami od sebe a připlácnou orka k zemi. V tu chvíli jsem v plné pohotovosti a mám natažené tři šípy. Zmateně těkám pohledem a snažím se prohlédnout kouř. Opatrně začnu přistupovat, když se dveře překlopí na stranu a něco neviditelného začne táhnout Grimovo tělo. Tak to teda ne! Vložím do šípů svou energii, aby se přizpůsobili neviditelnému nepříteli, jak to udělají už je na magických šípech. Hned vzápětí všechny tři vypustím do prostoru nad Grima. První je jen obyčejný šíp (27%) a zacinká pravděpodobně o zeď vedle dveří (2%). Druhý se ve vzduchu pokryje ledem (96%) a tam kam dopadne, nebo jestli se do něčeho zabodne, tam vytvoří obrovskou ledovou explozi, jako když jsme s Lilith stříleli do terče. (21%) Třetí šíp se pokryje namodralým kovem z kterého vyraší zpětné háčky, celý je z permaledového kovu (55%). Letí krásně nad tělem, zhruba vprostřed dveří. (68%) Opatrně přistupuji stále blíž, snažíc se prohlédnout dým, abych našla to, co ohrožuje Grima. Jak přistupuji, zakládám další šípy a trochu se zvětšuji. |
doba vygenerování stránky: 1.437459230423 sekund