| |||
Směrem ven Mal Zamíříme kolem všech ostatních rovnou ven. Tedy východem naproti. Očividně je dost nadšená, takže se jen spokojeně usmívám a když potřebuje, nabídnu jí jedno z chapadel. Na chůzi všechny nepotřebuji. Podívám se na ni, když se tak znenadání zeptá. "Abych neotravoval matinku," pokrčím rameny. "Abych se něco naučil... A abych byl blízko papa, měl mě učit, ale někam se ztratil." Pokrčím rameny. |
| |||
13 Jsme skutečně velmi nenápadná lavice. Chvílemi mě ani není pořádně vidět. Nebo spíš vůbec ne. Pak to utrpení konečně skončí a já si tichounce oddechnu. Sharika promluví a já přikývnu. Rozhodně bude lepší, když se budeme držet spolu. Budeme vypadat větší a tak. "Hlavně doufám, že to nebude tak hrozný jako tohle." Špitnu v odpověď a přemýšlím nad nejlepší trasou útěku. |
| |||
Chodba a ven Venge Cupitám vedle chobotnička a na tváři se mi trvale usadí spokojený úsměv, když řekne, že klidně. Mlsně si olíznu rty. Sem tam se chytnu některého jeho chapadla, abych měla jistotu při chůzi. "Proč ty seš vlastně tady?" Podívám se na něj zvědavě. Mám pocit, že to mělo něco společného s modrym drakem, ale to by přeci nemusel studovat, ne? |
| |||
Chodby Jigme Zatvářím se hrozně zklamaně. „To je ale škoda. Já mám hodinu až za pár hodin.“ Prohlásím, když si v duchu projdu svůj rozvrh. Pobaví mě, jak zbledne. „To by se mělo vyzkoušet, ne?“ Povytáhnu obočí. „Fakt by mě mrzelo, kdybych měla neumytá záda.“ Zdůrazním slovo záda, aby bylo jasné, že rozhodně nic jiného. |
| |||
Chodba u kuchyně Sigi "Není. Stačí, když naberu dost energie," těknu pohledem směrem, kde by měl být les. To přežiju. A i kdyby ne, nebudu si stěžovat. A nebude mě nic trápit no ne? Když se mě zeptá, vypadám skutečně šokovaně. Z rukou mu dokonce ucuknu a udělám několik kroků zpátky. Dech se mi zadrhává. "To..." Přeruším hlas, protože potřebuji najít jeho sílu. "To myslíš vážně?" Stejně zní hlas dost přiskřípnutě. Ruce sevřu obě v pěst někde v oblasti hrudníku. |
| |||
U nástěnky Asmodaeus Lehce ucuknu pohledem, ale pak se ušklíbnu. "Víš jak to myslim. Spousta fakt divnejch, ehm, tvorů. Ani jsem nevěděla, že existují draci, nebo žže démoni se můžou někde procházet jen tak bez pána." Asi bych měla s tou nervózní kecavkou něco dělat. Jako by mě už dneska nedostala do maléru. Nechám si pomoct na nohy. "A, pravda!" Trochu zazdím, že se představil a otočím se zpět k nástěnce. "Měla by to být učebna A? Ano, A." Znovu se vrátím pohledem k němu a pak mi dojde, že se vlastně představil. "Jej, sorka, já jsem Yritys." Bez přemýšlení mu podám ruku. |
| |||
Chodba Yqi Povzdechnu si. Prostě nic. Dobře. Když dokončí větu, povzdechnu si ještě víc. „Víš, že to je ještě mnohem nebezpečnější.“ Přemýšlím, jestli si uvědomuje, jak moc mě tímhle mučí. „Nebylo by lepší, kdyby sis našla někoho jiného na objímání?“ Jo, bylo by to rozumnější. Nech ji jít. Jo, vypadá smutně, ale to ji přejde. Prostě už nic neříkej! |
doba vygenerování stránky: 1.5569500923157 sekund