| |||
Před kuchyní Sigi "Pak bys měl být šťastný." Odvětím jen prostě. Promnu si jeden roh a lehce se tak nahnu do strany. Trošku nakrčím čelo. Jak mu to jen říct? Zavrtím hlavou. "Nic se mi nestalo." Fyzicky rozhodně ne. "Odstrkáváš mě?" Zeptám se nakonec a jen velmi neochotně k němu vrátím pohled. |
| |||
U nástěnky Kurallara Sedím si u zdi, jsem ráda, že divná zebra zmizela, ale nadlouho tu v klidu zjevně nezůstanu. Přiblíží se kroky. Žena. Fakt divná. Radši na sebe vůbec neupozorňuju. Když se zastaví u nástěnky, začnu se pomalu sunout pryč. Co si pamatuju z plánků, tak někde bych měla mít i pokoj, ne? A pokud tam nebudu sama, patřím do koleje čarodějů, takže by tam měla být maximálně nějaká další čarodějka, ne? |
| |||
Chodbami k nástěnce Vyjdu z učebny a zavřu za sebou dveře. Uvažuji co teď. V první řadě bych asi měla zkontrolovat, že nemám žádné další povinnosti. Vydám se tedy kolem dvou červíčků na chodbě do haly. Kráčím volným krokem, hrdě vypnutá. Holky zhroucené poblíž nástěnky si příliš nevšímám. Jen na nástěnce hledám rozvrhy a plány. |
| |||
12 Počkám, až se za ní zavřou dveře a velmi namáhavě se převrátím na záda. Vydechnu. Hodinu, no supr. A nesmím pustit tělo, protože to mladý pako by začalo panikařit. Šnečí rychlostí si položím ruce na břicho, takže jestli někdo vejde, prostě to bude vypadat, že odpočívám. Rudé oči upřené do stropu. V hlavě se mi zatím honí nejrůznější plány a možnosti. |
| |||
Před kuchyní Yqi Zmateně se na ni podívám. Vzpomenu si na domov a zakroutím hlavou. Pak si uvědomím, co říkala o tom svém. "Jak pro koho, jak kde." Skloním hlavu. Nechci, aby to znělo přezíravě. "Pro mě ne. A nechci, aby se to měnilo." Hledám v její tváři nápovědu. "Proč co...?" Nejsem si jistý, o čem to mluví. A dělá mi starosti, že si část hodiny nepamatuju. "Neublížil jsem ti, že ne?" Nechce se mi, ale radši se zeptám. |
doba vygenerování stránky: 1.5497171878815 sekund