| |||
Hala Yritys "Eeeeh," protáhnu jen. Komunikace s dvounožkama, když nesmím bojovat je nějaká náročná. Odpovídají mnohem jasněji a příměji, když jim hrozí, že jim okem proženu šíp. Když začne mávat rukama a chrlit další slova, kousek od ní ustoupím a hledím na ní skutečně jak na blázna. "Kdo by ho měl vyvolávat? Příkazy? Leda tak školní řád, ale to není žádný pán....ne?" Nakrčím čelo, jak se jí skutečně snažím pochopit. "To ostatní poslouchají jeho, když chce." Potřesu hlavou. "Zebří kentaurka abych byla přesná." Kývnu hlavou na souhlas. Na důkaz mých slov se trochu natočím, aby byli vidět černé pruhy na bílé srsti. |
| |||
Na pozemky Miko „D-d-d-d-d-d-dddd...“ Radši ztichnu, třikrát se nadechnu a zkusím to znovu. „D-dobře.“ Rychle kývnu, ale když už jsem našla řeč, spustím přímo kulometnou rychlostí. „Co to sakra bylo? To jsou tu všichni psychopati? Do hajzlu! A to je jako dovolený, tohleto?!“ Rychle si přejedu po pažích, jako bych něco sklepávala. Zamířím za ní a teprve, když mi do tváře foukne chladnější vzduch, trochu povolím. „A co ten tvůj vlčák?“ Hodim okem po Miko. Vím, že byl na hodině, ale kam a kdy zmizel, to fakt netušim. |
| |||
Hala Yqi Začnu bloudit očima úplně mimo ní, jak se snažím přijít na řešení. „Ne, obávám se, že jsme se nepochopily.“ Zkusím to zahrát do autu. Přeci jen je o hodně větší než já a jednu facku jsem dneska už chytla. Zamávám rukama jak hledám vhodnější slova. „No, přeci někoho, kdo ho vyvolal. Někoho, kdo mu dává příkazy, koho poslouchá?“ Tak jo, někdo je tu hodně mimo. Nějaké vypínání na mě nemá moc efekt – i tak jsem proti ní mrňavá. Když zmíní zebru, vybaví se mi takový ten kůň v pyžamu. Znovu si ji prohlédnu. Nějak mi to nepasuje. „Ehm, seš si jistá, že zebra?“ Jo, jasně, má pruhy, ale to tygr taky, ne? |
doba vygenerování stránky: 1.4224400520325 sekund