| |||
Hala Yqi Začnu bloudit očima úplně mimo ní, jak se snažím přijít na řešení. „Ne, obávám se, že jsme se nepochopily.“ Zkusím to zahrát do autu. Přeci jen je o hodně větší než já a jednu facku jsem dneska už chytla. Zamávám rukama jak hledám vhodnější slova. „No, přeci někoho, kdo ho vyvolal. Někoho, kdo mu dává příkazy, koho poslouchá?“ Tak jo, někdo je tu hodně mimo. Nějaké vypínání na mě nemá moc efekt – i tak jsem proti ní mrňavá. Když zmíní zebru, vybaví se mi takový ten kůň v pyžamu. Znovu si ji prohlédnu. Nějak mi to nepasuje. „Ehm, seš si jistá, že zebra?“ Jo, jasně, má pruhy, ale to tygr taky, ne? |
| |||
Na pozemky Dan Vypadá to podle toho přešlápnutí, že by nejraději šla dál. No to já taky, ale netuším kam. V táborech bylo vždycky koho otravovat... "Víš co, zajdeme se projít, třeba nás napadne něco kloudného... Nebo minimálně můžeme vymyslet nějaký bojová plán." Usměji se na ni povzbudivě, otočím se kousek zpět a vyjdu tím druhým východem ven. Zamířím někam náhodně ven. |
| |||
Chodby v přízemí, hlavně s Miko Miko Ani ještě nestihneme vylézt z učebny a dojde k dalšímu zabíjení a opět je u toho i ten profesor. Víc se schoulím, přetáhnu si kápi víc do tváře, aby na mě nebylo vidět, a nechávám se vést pouze Miko. Naprosto jí důvěřuju. Když se venku zastaví, nejradši bych pokračovala dál, ale co kdyby ona nechtěla? Jsem stále natolik v šoku, že mám dokonce i pořád vlastní podobu. Na otázku zakroutím hlavou. Ani normálně jsem zrovna moc barvy do tváře nepobrala, ale teď vypadá snad ještě pobledleji. |
| |||
Hala Yritys Zamrkám. "Nerozuměla jsi mi?" zeptám se opatrně, když vypadá dost zmateně. To ona se přece ptala na divný věci. Jen jí odpovídám. Vyvalím na ní oči. "Proč by měl mít nějaké...co?" Když se zeptá na mne, hrdě se vypnu. "Může to tak vypadat ale nikoliv. Jsem zebra z ..." trochu mi sklapne. Spáleniště. To je to, jak vypadá má domovina. No tak nic. Kentauří zebra. To od teď bude muset stačit. |
doba vygenerování stránky: 1.371572971344 sekund