| |||
13 Opět mě cosi zašimrá. Krémečkem to místo přetřu. Když se dotkne můj prstík onoho místa, ucítím něco co tam opravdu nemá být. Chlupy? Honem vytáhnu zrcátko. Studuji v něm ten podivný úkaz. Vzpomenu si na scénu z jednoho filmu. Braň se bídná bradavice. Bradavice?!! To je bradavice. Ještě několikrát se podívám nevěřícně do zrcátka. "Áááááááááááááááááááá" zakřičím, vyskočím z lavice jako by hořelo a doběhnu k profesorovi. V hlase zní panika jako by mi někdo usiloval přinejmenším o život. "Vidíte to." ukážu na bradavici, která tam už není. Chytnu profesora za ramena a začnu s ním lomcovat jak s hadrovou panenkou(80%). "Musíte s tím něco udělat. Já já asi umírám, tohle není normální. Někdo se mě snaží zničit. A to a to je proti pravidlům." křičím s panikou v hlase až kolem mě lítají kapičky slin. |
| |||
13Helen Neodpustím si nespokojeně odfrknutí, když pupínky na obličeji jsou za chvíli pryč. Ale co mě zaujme mnohem víc - je to, jak se její tělo vypořádává s náhlým výkyvem hormonů. Samo začalo najednou hormony vracet na původní úroveň. Zaujatě to všechno pozoruju. Tohle není běžné. Abych se přesvědčila o tom, že to není nějaká náhoda, celý proces s hormonama zopakuju. A skutečně. Během chvíle se stane to samé, co předtím. A pořád mi to nestačí, tak se rozhodnu tentokrát zvýšit hladinu cholesterolu v krvi. Její tělo se za chvíli vypořádá i s tímto. Tohle mne zaujalo víc, než celá právě probíhající i předešlá hodina. Rozhodnu se tedy zůstat u pokusů s kůží, ale tentokrát jí místo pupínku, začnu tvořit na bradě větší hrbolek barvy kůže a nechám ho trochu zrohovatět. Výsledkem je kožní nárůstek velice podobný bradavici. Co se stane s ní? Odpadne na stůl před ní? To vše provádím stejně nenápadně, jako předtím. Naoko se tvářím, že dávám pozor v hodině, a vůbec v ničem nemám prsty, ale rozšířenější zorničky jasně vypovídají o tom, že mě něco zaujalo. A vůbec to není pach dalšího draka, který tu cítím. |
doba vygenerování stránky: 1.4255020618439 sekund