| |||
13 Kura Ani se nehnu, když si dračice zavrčí. Pak tu začne smrdět. Počkám si, až profesor přenese pozornost jinam a tiše se uchechtnu. „Klid holka, já vím, co si zač. Kvůli mě se nemusíš namáhat.“ Znovu se pohodlně uvelebím na zemi, zády k ní. |
| |||
13 Tyhle hodiny budu mít asi ráda, nevím co té kozaté vyzáblině provedl, ale zdá se už krotká jako beránek a asi nic nevidí, což je bonus pro mě. Alespoň nebude protestovat kvůli úpravám našeho pokoje, tedy hned co najdu někoho kdo to udělá za mě. Ucítím nějaké svědění mezi očima. To snad ne. Už to začíná. Nutí mě zanedbávat svůj vzhled. Nutně potřebuji kosmetiku. Vytáhnu z kabelečky krémeček a natřít svědící místečko a pak i to další. Jako mávnutím kouzelného proutku akné zmizí. A já mám opět nádhernou bezchybnou pleť. Prostě někdo tak dokonalý vypadá vždy dokonale. Zkontroluji se v zrcátečku a pošlu svému prenadhernému odrazu pusu. Pukněte vzteky závistivci. |
| |||
13 "Dě.. děkuji." zakoktám se. Když už se nám profesor nevěnuje posadím se a schovám se opět do deky. Tam je mi nejlíp. Vlastně bych z ní neměla vůbec vylézat. Co je komu do toho jak vypadám. Stejně tady víc dek není. A tuším to není ani proti pravidlům, na to by mě jistě profesor upozornil. Rozhodnuto zůstávám v dece. Akorát teda sprchování bude oříšek. Zbytek se tuším dá zvládnout i pod peřinou. Pokud budu mít vždy jednu náhradní, tak tu druhou nechám vyprat a je po problému. Navíc ani nebudu muset řešit co na sebe. Stejně většinou spávám nahá. |
| |||
13 Převážně Helen Přimhouřím oči, při pohledu na Helen. Nechápala jsem, co to právě dělá. Ona si.. Piluje drápy? Nechápavě si prohlédnu svoje ruce. Dlouhé prsty na koncích měly obvykle také nehty. Černé, špičaté. Ale teď, jak mi zprůsvitnila kůže, mi nehty na rukou zrohovatěly do dlouhých, ostrých drápů. Stále jsem si pamatovala její poznámku z jídelně, když jsem měla sundanou masku a dávala tvorům okolo na obdiv své krásné zoubky. Ona vypadá jako někdo, kdo si velmi potrpí na to, jak vypadá. A jak vypadají ostatní.. Opřu se o židli a nezaujatě si zastrčím pramen černých vlasů za ucho. Vypadám, že dávám pozor, co se v hodině zrovna děje, ale přitom se však soustředěním na něco úplně jiného. Na Helen. Tělem se dostanu až na místo, kde chci, aby byl výsledek viditelný a začnu ji postupně ucpávat mazové žlázky a tvořit záněty. Je to celkem rychlý a jednoduchý proces. Výsledkem je, že se Helen přímo mezi očima začne klubat velký, zarudlý pupínek s odpudivě bílou čepičkou. Úplně stejným procesem se rozhodnu vytvořit ještě jeden a to ze strany nosu. Ještě než se svým dílem skončím, zaměřím se na její hormonální stavbu těla a začnu ji postupně zvyšovat objem androgenů v těle, takže je vysoce pravděpodobné, že se s akné teď bude setkávat častěji. To vše udělám bez toho, aniž bych se Helen dotkla nebo nějak pohnula z místa. Jakmile skončím, poškrábu se drápem na zátylku a rozhlédnu se po třídě. |
doba vygenerování stránky: 1.4581761360168 sekund