| |||
13 Kura Nakloním hlavu. „Zlatá? Ta druhá dračice? Ani nevím. Ale my uvízáváme mezi zuby, tak si svoje choutky nech pro někoho jiného.“ Zazívám. Hlas zní úplně tiše a neměl by být slyšet nikde jinde. Překvapeně se ohlédnu, když na zádech zacítím lehký náznak chladu. Povytáhnu obočí a kouknu na dračici. Trochu se zavrtím a chlupy mi napufnou. Přeci jen se ale posunu o kousek blíž k ledovému místu. |
| |||
Učebna 13 Jakmile si nás nikdo nevšímá, vlk tiše promluví. Odpovídám stejným tichým tónem. "Jen jsem si říkala, co tady Zlatá dělala, že jsou tu všichni tak klidní v přítomnosti draků." Svou auru však vrátím do normálu, takže strach z okolí se stáhne. Mohla bych využít toho, že sám začal konverzaci. Pomalu z paměti vytahuji vše, co o jeho druhu vím. Nakonec se tedy rozhodnu, že kolem něj trochu ochladím vzduch. Magie si to přebere trochu po svém a nohu lavice poblíž něj změní do masivního ledu. Dělám, že se mne to netýká, ale zlehka po něm loupnu koutkem oka. |
| |||
13 Kura Ani se nehnu, když si dračice zavrčí. Pak tu začne smrdět. Počkám si, až profesor přenese pozornost jinam a tiše se uchechtnu. „Klid holka, já vím, co si zač. Kvůli mě se nemusíš namáhat.“ Znovu se pohodlně uvelebím na zemi, zády k ní. |
doba vygenerování stránky: 1.4318418502808 sekund