| |||
Jídelna, 13 Bavím se s Ryvdiehem a nakonec nastane to velké očekávání, pozve mě někam! Ano, je to jenom třída, ale jdeme spolu a já jsem šťasten. Sedneme si dokonce spolu do jedné lavice a já se usmívám. "Jsem zvědav na hodinu." špitnu mu potichu a rozhlížím se dokola, přicházejí čím dál více spolužáků, některé znám, některé ne. Nakonec přijde i profesor a já ztuhnu. Nevím proč, takové typy mužů jsem poznal ve světě dost a jejich - touhy, síla mě vždy děsila. Měli jsme se představit - zase představování, proč představování! Můj společník si stoupne a představí se. Je tak statečný! Chci se postavit, ale jen špitnu mé jméno a postavím se maximálně tak do půl. Pak se to stane - děj přede mnou. Nechápu to. Jaká černá magie? Proč - proč ten profesor zabil studenta? Ne - iluze - uf. Cítím poklepání na hlavu a všimnu si, že jsem se chytl za ruku a drtím mu ji, pustím ji a omluvně na něho zamrkám. "Omlouvám se já - vylekal jsem se." zašeptám a zprůhledním o to více, znovu se začnu rozplývat a je skoro skrz mě vidět. Nelíbí se mi tahle hodina - nelíbí se mi! A tak jen tam sedím a poslouchám. |
| |||
Chodba před ošetřovnou Vrčím, zařvu když se propadám i s ním dolů. Dopadnu na packy a Fall dopadne vedle mně, zařvu a zhroutím se na zem. "Fall..." zavrčím potichu a dívám se jak Fall nereaguje - to neměl dělat - to se nedělá! Zařvu už bolestně, jelikož se mi hůře dýchá, má síla odchází a Fall pomalu mizí. "Co..." zavrčím a dýchám jako kdybych běžel maraton. |
doba vygenerování stránky: 1.3793299198151 sekund