| |||
13 Po prvotním setkání s učitelem jsem se samozřejmě představil. "Těší mě. Jmenuji se Bud Hill." Kývl jsem na pozdrav a opět vytáhl papír, na který jsem začal zapisovat. ... V průběhu vyučování proběhlo opavdu mnoho událostí, ale já se zdržel jakékoliv reakce, neboť jsem se snažil všechno dění zapisovat. Na oslovení učitele zvednu hlavu. Prohlédnu si dívku. Hmm. Slepota. Na té snad není nic nepřirozeného. Otočím se na spolužáka, který se jal prvního slova. Kývnu hlavou na jeho odpověď. To dává smysl. Otázka ale je, jestli se máme dívat na efekt a nebo na provedení. Poškrábu se ve vlasech a přemýšlím. Samotná slepota by určitě nepřirozená nebyla a žádné zákony neporušovala. Chvíli mlčím a sleduji dívčiny oči. Zamlžení očí by také nemuselo nic porušovat. Možná by to mohlo být jako dát neprůsvitné kontaktní čočky oběti na oči. Trhnu krátce rameny. Alespoň budeme mít dvě rozdílné odpovědi. "Nemyslím si, že to je černá magie." |
doba vygenerování stránky: 1.3043768405914 sekund