| |||
Učebna lektvarů Během mé chvilky, co mám hotovo, se ozve zahřmění. Sklopím uši a prudce se otočím, abych se podívala, co se děje. Mé oči spatří roztavený kotlík a pak se objeví trhlina, která vcucne do sebe pár studentů a zmizí. Hned na to další kotlík začne jasně žlutě zářit a to mě na chvíli oslepí. Co to? Co se to děje? Jak je to možné? Měl to být lektvar a né tohle… A co ti ubožáci, co je to vtáhlo dovnitř? Hledím na místo, kde byla trhlina. Ucítím smrad spáleného oblečení a dva studenti jsou fuč. Kam zmizeli? Kentaurka, která je vedle dívky, začne trochu panikařit a chudák dívka zalezla pod lavici. Ork, který stojí kousek vedle něco povídá, ale moc mu nerozumím, protože mám uši sklopené. Kouknu na Luise, který stojí přede mnou a chrání mě. Když se na mě otočí, tak může spatřit v mém výrazu, že potřebuji obejmout a uklidnit. Nevšimnu si, jak se náš pan profesor zvedne, ale kentaurka a ork zmizí pryč a červená mlha se ztratí. Trochu se uklidním, když zahlédnu pana profesora, jak kráčí k dívce pod lavicí a ukončí hodinu. Zvednu se a dojdu obejmout Luise. Jak ho objímám, projde kolem další profesor, který jde rovnou za tím druhým. Jak objímám Luise, tak se uklidním a můj ocas sebou začne házet ze strany na stranu radostí. |
| |||
Ošetřovna - Chodba Hill, Ves Otočím se za ránou vzadu, když zdí proletí vlk. Chvilku na to se protáhne dovnitř zvláštní postava, kterou jsem ještě neviděla. Než ale stihnu cokoliv, jsem vyšoupnuta na chodbu. Jen se podívám na Ves a Hilla, jestli alespoň jdou se mnou. Když jsem na chodbě, akorát přijde profesor se zraněnou dívkou. Napjatě nakouknu zpátky na ošetřovnu, když vchází dovnitř, co se tam děje. To už za chviličku ale vyjde Ves a za moment po ní Hill. Obejmu ho. "Tak a teď prostě odpočinek a nic jinýho!" informuji ho rázněji. "Jasný?" dodám už starostlivě a přiložím mu ruku na tvář. |
| |||
Učebna lektvarů - Panic room Grim "Jakmile se něco objeví, vyřeším to!" oponuji rázně, zatímco k němu opatrně couvám. Nevím zda mu mohu důvěřovat, ale rozhodně to nevypadá, že by mne tu zavřel on se špatnými úmysly. Obezřetně se rozhlížím všude kolem. Přesto hrot šípu zamířím směrem k zemi. Když nás začne obemykat nová mlha, vzepnu se na zadní a poplašeně se ji dupnutím snažím rozehnat. Nepomůže to ale, a my se ocitneme v úplně prázdné místnosti. "Nikdy nikoho v džungli nezachránilo, že by seděl na zadku," oponuji mu. To je tak akorát nechat se sežrat. "Útok. Nebezpečí. Izolace kořisti," vystřelím ze sebe první logické věci na to, co by to mohlo být. Nervózně u toho pohazuji ocasem a hledím do rohů místnosti, jestli tam něco nebo někdo nečíhá. |
| |||
Učebna Lektvarů Nao Zvednu k němu smutný pohled plný bezmoci. "Věřím jim," špitnu tak nějak mimochodem. Nevypadá to ale, že by mne to nějak rozveselilo. Když začne znovu mluvit, prudce k němu zvednu hlavu a otřu si slzy z tváří. Vykřešu další úsměv, tentokrát mnohem upřímnější. "Říkají mi Dolly," také mu sdělím své jméno. "Určitě, moc rád Vám pomohu," zvednu se z křesílka. "Jídelna už bude asi uklizená, ale mohlo by být něco v kuchyni," oznámím mu zamyšleně, zatímco jako první vyrazím ke dveřím z učebny. |
doba vygenerování stránky: 1.5134918689728 sekund