| |||
13 „Ale kdepak, já si pojmy s dojmy nikdy nepletu. Stejně tak jako dobré vychování s drzostí.“ Ohodnotím jeho oslovení mé osoby. „Ptal jsem se, jak se budete bránit černé magii, pokud u sebe zmiňované předměty nemáte, těžko se jimi můžete bránit a tudíž je tato odpověď chybná.“ Rty se mi pomalu odkrví, jak je mezi každým slovem tisknu k sobě. Mezitím promluví další student a já mu jen kývnutím hlavy umožním volný příchod. Však se mají učit. Shrey se přidá taky jistým příspěvkem do věřejného dění, ale moje následující odpověď by měla stačit i jí. „Ano, jsme ve škole. Ale vy si snad myslíte, že tam venku s sebou budete vždy nosit všechny přísady? Amulety proti všem druhům uřknutí? Kouzelná brnění a podobné cetky? Zklamu vás, pane Asmodaee, na to, aby jste se těmito věcmi ochránil před každou kletbou a nepřízní na světě, musel by jste se jejich vahou rozplácnout a ještě by to nestačilo.“ Stále nezvyšuji hlas. „Já vás tu mám naučit, jak se bránit pomocí toho, co máte zrovna po ruce, protože a to vás jistě znovu velmi zklame, daleko víc útoků se odehraje mimo bitevní pole, tam kde to nebudete čekat a bez toho, aby jste se na to mohl půl hodiny připravovat.“ Znechuceně si odfrknu. Vím, že nikdo nemůže vědět všechno, ale když se tak ta mláďata tváří, je to k smíchu. Ryvdieh zjevně již skončil se zkoumáním kouzla a vyslovil svůj dohad. „Správná úvaha. Teď si můžete jít sednout. Pochopitelně vám mohlo napovědět i to, že váš kolega se rozhodnul obstát proti černé magii.“ Přikývnu na jeho odpověď. Další lusknutí po Asmodaeově poslední odpovědi nemá žádný viditelný efekt, ale ať už se vzápětí pokusí o cokoli, neovlivní to žádného jiného studenta. „Tak prosím.“ Přikývnu a čekám co předvede. Jsem připraven zasáhnout, pokud by šlo o něco nebezpečného a tak trochu doufám, že studenti pomalu začínají chápat druhé poučení této hodiny. Je hezké vědět, co vám proti černé magii pomůže, ale úplně na prd, pokud to nemáte u sebe. Aky jsem si nevšimnul, neb myšlenky číst je zbytečné a únavné a věnuji momentálně pozornost někomu jinému. |
| |||
13 Asmodeus Ďakujem za uznanie. Zatiahnem na povrchu sladkým hlasom. Praktická je moje druhé meno. Ako napríklad praktická figurína na praktickú ukážku. Yay. Moje druhé ja v duchu odfrkne a má chuť udrieť do steny. Končeky dlhých vlasov sa mi skrútia na podlahe, ako sa opriem rukami za chrbtom. Zatiaľ nemám dôvod vstávať, tak tu jednoducho zostanem. Vyzerám uvoľnene, ale čakám ďalší podraz. Určite so mnou neskončí tak rýchlo, a zatiaľ nepoužil čiernu mágiu. Najskôr nechápem, prečo zavolal toho čiernovlasého sem. Iba mu normálne odpovedal na otázku, či nie? V každom prípade cítim zvláštne zadosťučinenie že tu teraz nie som sama. Ha, druhý pokusný králik ťahaný z klobúka. Na chlapcovi sa objavia akési tetovania, ktoré lepšie zbadám keď si dá dole zvršok. Načo sa vyzliekal? Je riadne dokatovaný. A prečo má na krku obojok? Mám chuť mu naň zavesiť vodítko. Na tvári sa mi objaví krivý úškrn. Zatiaľ príliš nemám predstavu, čo sa deje. Tetovania zostanú nehybné, a tak môžem len tušiť že mu spôsobujú nejaký druh bolesti. Asmodeus ale nedáva najavo, ani keby mu to rovno rozožieralo kožu. Namiesto toho si od Svena vypýta pomôcky, čo mu je samozrejme zamietnuté. Naozaj si myslel, po tom, čo Sigimu pričaroval oihličené haluze a nechal ho tak, že mu len tak pokojne podaruje takéto srandy? V tom prípade chcem gauč. A červené víno. Pokrútim nad ním hlavou. Skrčím nos, keď zacítim zápach, ktorý sa od neho začína šíriť. Nechá ho zhniť? Trocha sa od neho odtiahnem a aspoň poskytnem priestor motýliemu chlapcovi, ktorý si prišiel Asmodeusa poobzerať. A sme späť pri zvieratkách a zoologickej. Asmodeus sa očividne na "pódiu" necíti vo vlastnej koži, lebo Svenovi celkom pekne hubuje. Ja by som nosenie prísad pre prípadnú obranu rozhodne doporučovala, ak môžem prispieť do debaty. Ozvem sa zdola. Aj ten je tu ešte len jeden deň keď nevie že na tejto škole sa VŽDY niečo zomelie? |
| |||
13 Všechno co se dělo ve třídě k nám doléhalo tlumeně a já neměla zájem se kochat něčím utrpením narozdil od ostatních, kteří se v tom snad vyžívají, profesora nevyjímaje. Zrovínka jsem si říkala, že by nebylo od věci se přesunout více dopředu. Než jsem tak učinila ucítila jsem jakýsi tah. Pevně jsem držela deku a druhou rukou jsem k sobě přičinila Gyzma až úlekem knikníknul. Prvně mě napadlo, že mi chtějí ukrást deku. Když tah přestal vykoukla jsem a zjistila, že sedím v lavici vedle nějaké dívku. Jé ta úžasná deka plní mé myšlenky. Pomyslela jsem si spokojeně. Pohodlněji se posadím a Gyzma usadil na klín. Peřinu rozevřít, abychom oba viděli. Mám ji přehozenou přes hlavu, obličej odkrytý, v každé ruce držím jeden cíl, kdyby náhodou bylo potřeba se rychle schovat. Takže na ně vlastně vidí jen ti co jsou na stupínku nebo u katedry. Dívka vedle mě by se musela předklonit. Pozorně naslouchám a pozoruji co se děje. Libo striptýzek? Tahle hodina se mi líbí. Pohledem hltám Asmodea až se začervenám a zastydím. Ale když on vypadá tak chutně. Přesunu pohled na učitele, jestli si mě náhodou nevšímá. Nerada bych byla další na kom bude předvádět kouzla. Pokud se na mě dívá, tak omluvě sklopím zrak a už se raději soustředím na to podivné tetování. |
| |||
13 ,,Možná proto, že si pletete pojmy a dojmy profesore. Nikdy jsem netvrdil, že je umím vyrobit. Jenom jsem je nabízel jako možnost obrany proti černé magii. Nakonec jste se nás na to ptal ne?" odvětím Svenovi nad jeho neochotou. Možná je to učitel, ale chová se jako malé dítě, kterému někdo svěřil moc. ,,Navíc, jsme ve škole, ne někde na bitevním poli. Mám si sebou snad nosit všechny přísady proto, že se na mě budou zdejší bytosti snažit útočit na půdě tohoto institutu?" odvětím profesorovi na jeho tvrzení o tom, jaká je situace. ,,Mám si tedy poradit po svém?" zeptám se pro jistotu. Sice to budu muset udělat trochu jinak, než jsem zamýšlel, ale efekt by měl být stejný. Jenom jestli si dokáže pak udržet pořádek ve třídě. |
| |||
Učebna 13 Nezúčastněně čekám na začátek hodiny, který skutečně přijde po určitém rozruchu. Přesouvání míst očastuji lehce povytaženým obočím, ale větší reakce se ode mne nikdo nedočká. Máme to bez nutnosti se přesouvat,tak co... První dvojice se představí a pak přijde řada na nás. Ten kluk má dobrý nervy. Jako kdyby si ještě nezvykl, jak je to tady divný. "Mé jméno je Ryvdieh," drknu do svého kolegy, který sotva slyšitelně zašpitá své jméno. Zamžourám na něj, a všimnu si černého tetování. Zvednu se ze židle. "Mohu...?" zeptám se a pokynu hlavou dopředu. Pokud Sven dovolí, obejdu lavici, protáhnu se dopředu. Hodím poloúsměv na Asmodaeuse a zkoumavým pohledem se podívám na symboly. Také mě do nosu udeří nasládlý pach. Nevypadá to, že by mě nějak vzrušovali Svenovo metody. Zamyslím se. "Řekl bych podle toho, co už jsem viděl, že se jedná o černou magii. Není tu nic přirozeného na rozkládání živých tkání a kletbách," podívám se tázavě na Svena, zda mám pravdu. |
doba vygenerování stránky: 1.4968521595001 sekund