| |||
Jídelna - učebna 13 Povzdechnu si. "Asi bychom měli jít na hodinu." Začnu se sbírat. "Zatím si můžeš vymyslet, co by se ti tak líbilo jako vhodná odměna." "S dovolením." Protáhnu se kolem dvou slečen u dveří a Coltena táhnu s sebou. Překvapeně se rozhlédnu, ale radši nic neříkám a jako myška proběhnu skrumáží. Zamířím si to přímo do první lavice (před Shariku) a teprve tam si všimnu, že u katedry někdo stojí. Ale? Ohlédnu se dozadu. Dvojčata? To jako vážně? Ale tak proč ne, že? Usadím se ke zdi a snažím se tvářit nenápadně. |
| |||
MT01 - Kabinet Kab, Calyssa V tělocvičně zůstanou již jen dvě dívky. Podlaha se vrátí do normálnu a já se k nim obrátím. "Tak pospěšte, ať nepřijdete pozdě..." pokynu jim hlavou a vyženu je ven. Nekontroluji, zda došly na hodinu nebo ne, vydám se do sklepení, zkontrolovat Charlieho. Pak se zamračeně vydám do svého kabinetu, v kterém se zavřu. |
| |||
Učebna 13 Sven samozřejmě začne mluvit hned potom, co mi blafne zápisník. Dávám tedy alespoň pozor a snažím si zapamatovat vše, co řekne. Trochu se zarazím o konzumování ztracených případů, ale raději to nechám být. Ten by si rozuměl s mým otcem. Napadne mě. Když se zeptá na dotazy, zavrtím hlavou. Čím méně na nás začne myslet, tím lépe. Jakmile se rozdvojí a zadní začne popoháněj kentaurku a démona ať se usadí, i já se vydám k nějaké volné, použitelné lavici,abych si sedl. |
| |||
13 Jigme "Nechtělo? A teď se mu najednou chtělo? Čím to je?" Povytáhnu roztomile obočí a trochu se přiblížím. Uchichtnu se, když se začne vrtět a když mě znovu posadí, na oplátku se zavrtím taky. A že pořádně. Tak, aby se mi pochopitelně dobře sedělo. Nějací dva týpci mě rozhodně nemůžou vyrušit. Minimálně dokud nezačne hodina, tak ne. "Nejsem moc těžká?" Zeptám se nevinně, když se tak kroutí. |
| |||
13 Sarah "Protože..." odmlčím se a skutečně mě nenapadá vhodná odpověď. "Prostě se mu nechtělo....?" zakončím dost neurčitě. Ta její strašně nepodstatná věc, mě málem položí ze židle. Chvíli uvažuju co budu dělat, ale pak jí lehce zvednu v náručí a přesednu si. Vypadá to jako manévr, abych seděl rovně a viděl ke katedře, kam kráčí jeden... ze dvou učitelů? Co mi sakra uniklo? Těknu mezi nimi zmateně pohledem. Nevadí. Soustředím se na toho, který kráčí ke katedře a rozhodně se snažím nemyslet na tu sexy dívku na mém klíně. |
| |||
13 bojim bojim Sigi sa konečne nejako spamätá a bez obzretia sa podopieraný konským zadkom začne odpratávať do lavice. A ja si idem odsrať trest aj zaňho. Ani sa len nepokúsil povedať, že to bol celé jeho nápad. No jasné, pokrytecká padavka. A to sa tvári ak najväčší samaritán. Všetci sú rovnakí. Vystriem sa. Musím uznať, že ma to naštvalo, len som nevedela, či sa viac hnevám na neho alebo na seba. Rovno pred mojimi očami sa Sven rozdvojí. Nadvihnem obočie. Jeden ma chytí za ruky, druhý za nohy a roztrhnú ma? Namiesto toho každý zamieri inde a ten čo ide pred oči celej triedy ma volá za sebou. Zatnem sánku. Popiči. A to to vyzeralo na celkom fajn začiatok dňa. Na moment seriózne premýšľam, že by som sa proste otočila a vypochodovala z miestnosti, alebo sa kompletne premenila keby sa mi to podarí a jednoducho prešla cez stenu von, ale zbytočne by som to naťahovala. A nejaká masochistická časť mňa bola celkom úprimne zvedavá, čo mi chce spraviť. Myknem teda plecom a rozídem sa za ním keď je kdesi v polke miestnosti. |
| |||
13 Sven Mučírnu u dveří sleduji s opřenou hlavou o pravou ruku. No, tak to vidíš kamaráde. To máš za to, že jsi mi minule nepomohl. Karma jedna nemilosrdná. Překvapeně se narovnám, když uvidím další verzi Svena. No jo, na toho jsem skoro zapomněl. To aby karma pak... Škrábu se na bradě. Až se egoistická verze Svena vzdálí, nenápadně se přikradu k tomu druhému. "Heeeej, panprofesór. Jak je? Když jsem vás naposled viděl, tak nějak jste se plácal na zemi." Párkrát se potichu přátelsky zasměju na pokus o prolomení ledů a zlepšení atmosféry. Co to sakra plácám. "Jen jsem se tak nějak chtěl omluvit. Mě nebyla situace jasná a vůbec, bylo to celé nedorozumnění." Otočím se a sunu se pomalu zpět na své místo. Ještě jednou se jeho směrem otočím. "Všechno dobré, ne? Celé to bylo taková skoro vtipná situace." Nejsem si jistý, co prožil po jeho odchodu z učebny, ale asi si to nechci ani představovat. |
| |||
13 Sven Co chvíli se napůl otočím a jedním okem sleduji situaci u dveří. Zajímavé. Ze saka vytáhnu jeden z školních papírů a na volnou stránku si začnu zapisovat. Na výkřiky se otočím celým tělem a sleduji mučení červeného chlapíka. Když kolem mě jedna z verzí profesora projde, oslovím ho. "Promiňte, mohu mít dotaz?" Schovám papír, na který jsem si zapisoval různé nedůležité poznámky. "Zde nemají učitelé jistou zodpovědnost za studenty?" Na okamžik se otočím na červeňáka. "Jen mě trochu překvapilo, že jste tak rychle zamítl nutnost lékařské péče." Z mého tónu jde spíš slyšet opravdová zvědavost, né opovrhování nebo pochybnost o jeho schopnostech. Přecejen si stále nejsem jist, jestli zde k studentovi není synonymum vězeň. |
doba vygenerování stránky: 1.5165860652924 sekund