| |||
13 hlavně Sigi Je mi úplně šumák, co se kolem děje, i že mi přes hlavu přeletěla židle. Prostě jen vypnutě zírám do lavice a snažím se uklidnit. Nikdo si mě nevšímá, takže jsem navýsost spokojen. Pořád to ale neznamená, že neslyším. A když proběhne několik slov o minulé hodině, lehce nadzvednu hlavu a podívám se na démona. "Promiň... Nerad ti kazím iluze, ale tohle je jeho hodina... Máme dvě za sebou... A to co říkal na konci té minulé hodiny..." Nechám větu vyznít do prázdna a zase si položím hlavu na stůl. Stále se mi nevrátila alespoň světlá barva do tváří. Mám dojem, že se mě snídaně asi dlouho držet nebude. |
| |||
13 Obludka, Jigme Ach! Sem zklamaná! Nakloním hlavu na stranu. „Ale ne, ale soupeře si vybírám alespoň trochu důstojně.“ Ušklíbnu se na ni. Pak napodobím její sezení, akorát že já zasednu Jigmeho. Nožky vyhodím vysoko nad lavici, kde je překřížím a znovu nechám elegantně dopadnout na zem. „A pozor ať nenastydneš, když máš tolik péče o ostatní.“ Věnuji jí srdečný úsměv. |
| |||
13 Shrey, Sarah „Seš prostě průhledná. Stejně mi vždycky vyčítáš to samý. Kdybych to tu celé podpálil, tak bys ani nepípla.“ Trochu se ušklíbnu. Nedůvěřivě se na ni kouknu. „Upřímně doufám, že už s ním nikdy žádnou hodinu mít nebudu. Budu se snad i modlit za to, aby odešel dřív, než budeme mít další hodinu s ním.“ Lehce se otřesu. Upřímně se uchechtnu. Ano, sice se teď chová jako andílek, nebo možná spíš jako démonek, ale neměl bych zapomínat, co je zač. „Budu na to myslet.“ Cítím, jak se uvelebuje a už to vypadá dobře, když pevně zavřu oči, jak zazní hlas upírky. Upřímně čekám, že dostanu minimálně půlkou třídy po kebuli. Čekám, ale nic se neděje. Pořád nic? Opatrně pootevřu oko a nevěřím svým uším. Shrey po té holce neskočila, místo toho ji jenom slovně setřela? Otevřu i druhé oko. Tady se dneska fakt děje něco hodně divného. |
| |||
13 vyhrievatko, anemička Len mi cukne kútikom pri tej otázke. Toto je síce iný druh srandy, ale takto niekoho vykoľajiť...stále je to sranda. Dokonca neprotestujem, keď okolo mňa obmotáš ruky. Ba čo viac, položím na ne tie svoje. Ako keby som stlačila tým nejaký gombík, zacítim ako ti z pokožky začne sálať ešte viac tepla. Súhlasne zamrnčím, privriem oči a začnem ho prepúšťať cez štít. Časť pohltím a uložím do energie, ale väčšinu jednoducho nechám, aby ma ohrievala. V tejto chladnej miestnosti sa to viac ako hodí. Kedy si sa naučil čítať myšlienky? Popravde ma trocha prekvapí že presne vedel, s čím som doňho chcela začať ryť. Čo mal za hodinu? Nejakú koľajnú? A čo sa tam tak mohlo diať aby bol z toho vykotený...hen štetina predviedla striptíz naživo? Potichu sa uchechtnem. Psychopat? To dúfam že som na niektorej z jeho hodín. Na hlave zacítim dotyk. Lenivo otvorím oči a bez toho, aby som pohla hlavou pozriem naňho. Zachytím tiché slová. To je dobre. Skôr zamrzne peklo akoby som ja bola dôveryhodná. Odpoviem podobne potichu, a aj keď je v mojom tóne jasne rozpoznateľný humorný podtón, nedá sa rozoznať či som to povedala vážne alebo ironicky. Všimnem si že tvár sa ti uvoľnila, v očiach máš znova pokojný pohľad. Zámer dokonaný. To znamenalo, že sa mi podarilo zažehnať katastrofu v podobe chuchvalcov hmly v mojej hlave. Aj keď chuhvalce hmly v iných hlavách by mohli byť. A niekto ich tam má namiesto mozgu očividne od narodenia. Najedená, pobavená a v teple. Jedným slovom spokojná. V takomto stave začnem dokonca premýšľať či sa mi chce na ňu vôbec mrhať energiou, aj keď si viem živo predstaviť a mávnem prstom a do ruky mi priletí jedno jej očko. Ak bude protestovať, tak obidve. Vyprskne na mňa slovo, na ktoré je asi hrdá. Neviem či si hluchá alebo hlúpa, ale ak chceš niekoho uraziť alebo vyprovokovať, máš sa ešte čo učiť. Naozaj som nechápala, čo si o sebe tieto vyschnuté pytlíky mysleli. Ešte aj tie zuby bez ktorých by sa nezaobišli som mala nebezpečnejšie ako ona. Malá horľavá briketa si ani neuvedomuje že bola tak dve sekundy od toho aby zhorela na uhlíky kvôli tomu, ako sa správala. Bam, tuším mám ďalšie meno na zozname tvorov príliš hlúpych než aby tu prežili. Znova ma zaplaví vlna tepla zo Sigiho tela. Ako mačka na slnku znova privriem oči, čím dám upírke najavo ďalší nezáujem o jej osobu. Aj tak cítim, kde kto v triede je, či sa prejavovali alebo tvárili že tu nie sú, nemusela som sa ešte pozerať na ich tváre. Definitívne sa mi nechce teraz niečo robiť a narušiť tak môj termovankúš. Môžem sa s ňou pohrať predsa kedykoľvek. Trochu relaxu čas od času nezaškodí. Uvoľním sa v jeho rukách. Aj keď vyzerám akoby som zaspávala, som stále bdelá a vnímam čo sa deje okolo mňa. |
| |||
13 Shrey Už se chci posadit, když moje ouška zaslechnou provokaci. Jasnou a čistou provokaci. Obrátím se. „Mluvíš se mnou?“ Sjedu obludku pohledem od hlavy k patě, ale ona zazáří a změní se ve skoro nahou holku a hupsne tomu červenýmu na klín. Vycením zuby v jiskřivém úsměvu. „Ale ne, se mnou jistě ne, že ty malá rajdo.“ Miluju tohle slovo. Tak nevinné a přitom tak strašně hnusné, až bych někomu utrhla hlavu použít ho na mě. |
| |||
Dlačí dívčí pokoj I - ředitelna Její kecy jen odmávnu a nabroušené si to šlapu do ředitelny. Zalepu. Co zalepu, Bušín do dveří jak kdyby hořelo. |
| |||
13 Shrey Ani si nevšimnu, že má připomínky k upírce, ale když mi přistane na klíně, dovolí mi to odtrhnout zrak od ní a přesunout překvapený pohled na Shrey. Čekal jsem, že maximálně zůstane stát kousek ode mě, ale místo toho se proměnila a přitulila? „Shrey? Kdopak tě bouchnul do hlavy?“ Snažím se o lehký tón, ale z toho, jak ji hned obejmu je zjevné, že mi hodně pomohla. Zhluboka vydechnu a oči mi pomalu pohasnou. Vzpomenu si, jak má ráda teplo a o něco zvýším teplotu svojí kůže. „A nechci nic slyšet o možnostech postupného jídla. Kdybys byla na minulé hodině, tak bys to chápala. Ten chlap je normální psychopat.“ Radši předejdu jejímu napomínání, kterým jsme si už prošli. Navíc teď to není tak zlý. Jsem spíš v šoku, než že bych měl skutečný hlad. Tak letmo si uvědomím, že kolega z minulé hodiny vyšel ven, asi se nadýchat vzduchu. Ne, že bych se mu moc divil. Opřu si tvář opatrně o její hlavu. „Seš trochu podezřelá, víš to?“ Brouknu jí do ucha, aby to nikdo jiný neslyšel. |
doba vygenerování stránky: 1.390702009201 sekund