| |||
13 Rozhodně nedávám pozor na Aku ani nikoho jiného Ani nesedím moc dlouho, když do místnosti vhopká deka. Zezačátku si toho vůbec nevšimnu, ale pak mě to otočí jejím směrem tak nějak samovolně, v dosud prázdném výrazu se objeví výraz vyhladovělého člověka, před kterým se objevila neuvěřitelná hostina. „Ale ne.“ Zamumlám si spíš sám pro sebe. Je mi celkem jasný, kdo pod dekou je, ale tak nějak to teď nemá význam. Deku následuje do místnosti Jigme a s ním nějaká holka, co jsem tu ještě neviděl. A sednou si jen kousek ode mě. S tichým zaúpěním se rozplácnu na lavici. Pochybuju, že tuhle hodinu budu použitelnější než tu minulou. Ti profesoři si zjevně nepřejou, abych se cokoli naučil. Proč nemůžou bejt školní uniformy?... uniformy... hmm.... Sakra! |
| |||
Vrchovina - učebna 13 Nevypadá to, že bych Vengeho zvlášť poslouchal. Jen si odfouknu a rozeběhnu se pryč. Tak kde bychom teď měli být? Nějaká hodina? Zazívám si a jen tak zamířím do učebny. Na to by ti dva blbečci neměli. Jsou moc nepřesní, nedochvilní, lehkovážní a nešikovní. Vklouznu do učebny a projdu až dopředu ke katedře, kde si kousek stranou lehnu na zem. Nikomu nevěnuji zvláštní pozornost, jen pohledem ocelově modrých očí kloužu po místnosti, kdyby chtěl někdo dělat nějaké problémy. |
| |||
Pokoj čarodějky I - učebna 13 okrajově Naomi a kdo si všimne ve třídě Jakmile se jednou otočí, vyklouznu zpod deky, vrhnu se ke dveřím, skrze které se protáhnu, než si mě vůbec stačí všimnout. Nikdo tady není, trochu se mi uleví a vyrazím do školy. Vím, že bude brzy hodina, takže se vydám do učebny, doufaje, že tam budu první a usadím se, než si mě někdo všimne. To jsem se ale dost mýlila. Tvorů je tam až moc. Skoro se ve dveřích zase otočím a uháním pryč, ale říkám si, že třeba zase uvidím Nera. Proplížím se podél zdi do druhé lavice, kde se schoulím a snažím se dělat, že tu nejsem. Třeba to tentokrát proběhne jinak než písečná bouře... |
| |||
Jídelna Shrey Dobre omlouvam se. Mam nejak spatny odhad. Uz si budu davat pozor Reknu v okamziku kdy mi jasne ukaze kym je. Vypadam ponekud prekvapene, kdyz pred sebou vidim draka. Dobre tak tedy takhle. Ano zpochybnil jsem existenci asi vsech co tu jsou a tim i tvoji. Omlouvam se, protoze jak vidim tak draci existuji. Reknu s naprostym klidem. Kdyz zacne mluvit o tom,ze mne dovede do tridy tak znejistim. Dobre tak jo. Nema cenu se ti branit jak jsem zjistil. Odpovim a cekam az mne tedy obmota tim, co se mi nezda zrovna bezpecne,ale snazim se ji duverovat. Kdybych tohle videl mezi lidma a byl bych normalni tak bych zrejme pochyboval o tom zda sem v poradku. Zamyslim se a zakroutim nad tim nevericne hlavou. |
doba vygenerování stránky: 1.4605319499969 sekund