| |||
Rara, okrajovo Helen Uh-huh. Prikývnem keď po mne Rara opakuje slová. Oči sa mi nebezpečne lesknú a nálada mi stúpa každou sekundou smerom nahor. Rara bola dokonalý komplic. Ako jediná v tejto škole, medzi tvormi ktorými som zatiaľ stretla, chápala pojem slova "zábava". Zrazu akoby jej blikla žiarovka a niečo ju napadne. Vidieť jej to na tvári. Žmurknutie jej oplatím, a len sa pohodlnejšie usadím s rukou natiahnutou za mnou, aby mi robila oporu keď sa viac zakloním sediac na stole. Druhou rukou si privolám k sebe misku s jahodami, ktoré začnem po kúskoch okusovať. Nemusím ani dlho čakať. Zaregistrujem Rarinu energiu, ako sa blíži zo stropu, ale to čo sa zjaví... Je to ona? Ešte raz skontrolujem energiu bieleho ducha, ale v tomto sa nikdy nemýlim. Bola to Rara. Zaujato upriem oči na Lucernu s modrým plameňom. Ilúzia? Vložím si medzi pery ďalšiu jahodu a čakám, či sa divadlo rozbehne. Dlhé vlasy sa zdvihnú a zavlajú okolo môjho tela od očakávania. |
| |||
Jidelna Voprdelka, hadice, doutnikář, příšeřice Neunikne mi, že voprdelka zmizí. No, né skutečně budu mít takové štěstí? Zaraduji se v duchu. Podívám s na tu nádheru(myšleno ironicky) u ohýnku a představím si jak ji tou její blbou hlavou mlátim o kamennou zem. Ochrana jaká to nádherná představa. Usměji se. Ostatním to může připadat, že se usmívám na ni. Úplně jako bych slyšela zvuk křupající lebky. Ach. Z představ mě vytrhne jakési bledé cosi. By si měla zajít do solárka. " Co prosím?" otáži se. Ne snad protože bych neslyšela, ale abych jí dala možnost opravit se sjednat se mnou s úctou a obdivem. Nikoliv jako se sobě rovnou. Spadla snad z jahody na znak, že si mysl, že se tady objeví a já co jako. Budu poslouchat ty její pindy. |
doba vygenerování stránky: 1.7095351219177 sekund