| |||
Jídelna "Rituály? Tady snad jedině obětní. A k tomu se asi balónky nehodí. I když co já vím jaké zvrácené myšlenky napadnou zdejší choré mozky." Dodám k jeho odpovědi, dřív než se dostane ke slovu hadice. "A propo. Jmenuji se Helen Buffetová. " Představím se. Když zaslechnu svoje jméno zbystřím. Svými dokonale pěstěnými nehty začnu bubnovat do desky stolu. Moje dobra nálada je ta tam. Prostě poznám, když si moje jméno někdo bere do huby. Zvlášť, když je to taková chcípla blitka. Aspoň ji propichuji zlostným pohledem, když se k ní nemůžu přes ten její štít dostat. Budu muset navštívit společenku. |
| |||
Jedáleň Rara Keď sklamane zakvíli na margo môjho chvosta, iba v duchu spokojne zavrním. S tým by ale šlo niečo urobiť... Zrazu som veľmi rada, že som sem prišla v tejto podobe. Dokonca sa tichým pochechtávaním pridám k Rarinmu hlasnému smiechu. Stavím sa, že Satan má z nás dvoch radosť častejšie ako si myslíme. Prehodím ťahavo a zdá sa, že ma moja vlastná poznámka dosť teší. Z dobrých vecí nie je toľko srandy ako z tých...menej dobrých. Akoby moje slová chcela Rara potvrdiť, oheň zrazu vyšľahne vysoko do vzduchu. Iiii! Vykríknem polohlasne a na chvíľku sa mi pokožka zablesne výraznejšiou fialovou, ako štít zareaguje. Na prvý pohľad tvora, čo by ma nepoznal by sa mohlo zdať, že je to od vydesenia že zhorím, v skutočnosti je to číre šťastie. Okamžite začnem pohlcovať energiu vo väčšom merítku, aspoň kým ohník trvá, spracovávať ju do čistšej a väčšej podoby a ukladať. So satisfakciou skontrolujem, koľko som si jej už zvládla uložiť a zistím, že by mi to vystačilo na pár dní bez slnka a zbytočnej námahy. Predtým som si nezvykla robiť zásoby, ale tu...keď sa ťa niekto pokúsi zavrieť do ľadovej gule a potom zlyhajú štíty na škole a všade sa roznesie zima a tma... treba byť pripravená. Oheň sa potom vráti do normálu, a tak po chvíli z neho vytiahnem ruky a vrátim sa ku stolu, aby som si ešte zahryzla niečo na chuť. Nájdem minipáročky a začnem si ich namáčať do štipľavej pomazánky, zatiaľ čo Rara mi odpovedá. Skúmavo po nej hodím fialovo striebristým očkom. Škola ju stráži? Hmpf...čo to znamená? Nemôže...nič robiť? Ale minule tu predsa spôsobovala tak nádherný chaos. Možno to myslí tak že nemôže nikomu len ublížiť fyzicky. Medzi očami sa mi zjaví malá vráska, keď môj pôvodný plán k čomu Raru prinútiť musím trocha pozmeniť. Musí to vyzerať...nevinnejšie. Snáď by ťa nechceli trestať za to, že sa chceš baviť, nie? Zatiahnem vrnivým hlasom a vyhupnem sa na kraj stola, dlhými nohami hompáľam dopredu a dozadu. Tiež zapichnem oči do trojice a potom naspäť na ušaňu. S tichým chichotom natiahnem ruku a ostrím nechtom ti drgnem do veľkého ucha, ak mi teda neprepadne skrz. Vlastne to neni tak celkom stávka...je to skôr malá služba pre jednu krásnu chlpatú cicu. Podporím Rarinu fantáziu. Vedela som, že mala rada hustú srsť v ktorej sa mohla prehrabovať do sýtosti. Vieš, Helen sa v noci straašne prehadzovala. Zle sa jej spalo, celé telo ju z tej postele bolí. Určite by jej prospelo keby sa mohla ponaťahovať v svojej mačacej podobe, ale...nevie sa premeniť len tak, dokáže to iba keď je... rozrušená... Začnem z brucha potichu, iba pre Rarine uši rozprávať. Vyznie to, akoby som jej prezrádzala nejaké tajomstvo, o ktorom by nemala vedieť. Chúďa, keby si jej pomohla, trocha ju... popchla, vyviedla z rovnováhy, určite by sa jej podarilo premeniť sa. Odo mňa takúto pomoc nepríjme, ale od teba... Mohla by si sa potom zahrať s mojím dlhým chvostíkom, pomohla by si Helen a ako bonus by si jej ešte mohla prehrabať každý chlp z jej krásneho hustého dlhého kožucha. No hovno, akurát tak rohožka pred vchodové dvere to je... Každá cica to má rada. Dokončím s nevinným výrazom na tvári a povytiahnutým obočím. Zaberie, nezaberie? |
| |||
Jídelna Helen, Miko "Průstřel hlavy?" Otočím se na Miko. "A to je skutečně případ pro ošetřovnu? Nekonstatovala se rovnou smrt?" Na chvíli se zamyslím, co vše je zde vlastně možné. Zavrtím hlavou. "Ale možná to raději ani nechci vědět." Ze stolu vezmu jablko, které jako by přímo na mě čekalo. "Pokud tomu tady stále říkáte škola.." Kousnu do jablka. "Nesnažil se to tu ještě nikdo zavřít?" Tentokrát otočím pozornost na Helen. Počkám až domluví a rozhlédnu se po místnosti. Má pravdu, to by se také dalo považovat za divné. "Upřímně, já nemám tušení." Omluvným tónem pronesu na Helen. "Nejsem si jistý, co zde probíhá za oslavy nebo rituály. Jsem tu docela nový." Podívám se na Miko, která by možná odpověď mít mohla. |
| |||
Uuuuh, ošáškatá něčo plánuje! A.... OHNÍŠEEEEEK! především ShreyKdyž se nelekne ani sebou necukne, zazubím se. Příště to vezmu skrz zdi, kryta školou, ha! "To je škooooďa," protáhnu smutně a o kousek klesnu, abych lépe viděla na ohniště, které na chvíli pohasne. Když odpoví, rozřehtám se na celé kolo. "No to by měl Satan radost!" další záchvat smíchu, "na to potřebuješ, ale mnohem více energie!!!" vyhrknu pak naráz a ohniště vzplane plamenem, který ožehne až strop. Ještě se několikrát uchechtnu. "Protože jsem tu zatím nová a Škola mě zatím hlídá, aby mě nemusela vrátit," povzdychnu si trochu smutně. "Ale vy můžete dělat zábavu!" dodám hned a hned se rozzářím. Hodím pohledem přes jídelnu k té trojici tam. "Čekám, co za průser se tam vytvoří tentokrát," zachichotám se. Pak se trochu zarazím a zavěsím se před ní vzhůru nohama, až mi z vlasů vypadnou velké uši. "A jakou?" zeptám se zaujatě. |
| |||
Jedáleň Rara Aj otočená chrbtom cítim, kade práve Rara letí, a tak keď zhora "spadne" priamo vedľa mňa, iba sa mi nadvihne jeden kútik úst, v ktorých sa rozpúšťajú posledné kúsky sladkosti. Rara a jej zaľúbenosť v chvostoch a kožušinách. Pootočím hlavu a pozriem sa na lietajúcu pohromu. S prísunom energie z ohňa a cukrom v hrdle sa moja nálada o čosi zlepšila. Zatiaľ som ho schovala. Odpoviem potichu. Hmmm.... žeby som sa s Rarou trocha zabavila na niekoho účet? Úsmev sa ešte roztiahne. Cítim na sebe niekoho pohľad, ale teraz sa rozhodnem s tým nezaoberať, keďže v hlave už tvorím nejaký hrubý plán. Kým otvorím ústa, Rara sa ma už pýta ďalšiu otázku. Štít na rukách sa mi fialovo zaleskne, ako nasaje viac tepelnej energie a plamene na chvíľku ustanú, zmenšia sa. Vyvolávam mŕtve duše z pekla. Zaškerím sa ironicky, ale na podiv to poviem celkom príjemným tónom. Rara bola jeden z mála živočíchov ktorých som si za svoj krátky pobyt tu obľúbila a strpela ich pri sebe. Ale hej Rara, ty mi povedz...prečo je tu taký pokoj keď si tu? To sa na teba nepodobá aby si len tak bezcieľne poletovala. Nechceš sa nejako zabaviť? Môžme uzavrieť napríklad nejakú stávku... Načrtnem, meniac tému a sledujem výraz v Rarinej tvári. |
| |||
Jídelna Bud, Helen, Rara, Shrey "No většinou je to dost divný co to s tvory dělá," pokrčím rameny. "Nebo cokoliv jiného," dodám nevzrušeně. "Mám dojem, že se tu už řešil i průstřel hlavy," dodám ještě a zavzpomínám. No já tu dobu trávila v bezvědomí... Ale Felda něco takového zmiňoval. Jen okrajově vnímám, že kolem prošla Shrey. A že za ní odplula Rara. Nicméně po mé odpovědi vypadá Helen celkem zaraženě. Povytáhnu jedno obočí a absolutně nechápu proč. To se někde praštila do hlavy? Když se na hádky zazubí, vzduchem kmitne několik hadích jazyků. Pak se otočí na toho týpka, který hypnotizuje Shrey. Asi se snaží alespoň někoho přesvědčit o tom, jaký milý to tvor je. No ať si poslouží, aspoň dostane hned praxi toho, o čem jsme mluvili. Nebo si najde svého přidrzlého ochránce a někdo je sežere oba. Hmmm. Asi bych se svou náladou skutečně měla něco udělat. |
| |||
Šišinka s plánem... Očášková bez očášku... Zatím bež srandy...Napravit! Huhu! Bud, Helen, Miko, ShreyKdyž na mě týpek zírá, zazubím se, až vycením všechny ostré zoubky a zamávám mu. Zatočím se ve vzduchu, když ucítím přicházet ještě někoho. Očka se mi rozsvítí, když se mi do zorného pole dostane.... DLOOOOOOOUHÝÝÝÝ OČÁÁÁÁÁŠŠŠEEEEEK! Uaaaaah. Zamrkám a kousek tím směrem popoletím, když mi dojde, že se tu vlastně schylovalo k zábavě. Nicméně zatím to nevypadá a pokud z ní bude šutr uvidím to i z druhého konce jídelny. Vyletím tedy až skoro ke stropu mezi svíčky a pak se prudce propadnu až k Shrey. "Hoj!" zakřením se nadšeně, "kde máš očášek?" zamrkám nevinně. Pak mě zaujme, že má ruce v ohni. "Co to děláš?" zeptám se zvědavě. Nakonec si kousek popoletím, abych viděla i na ni i na skupinku u stolu. |
doba vygenerování stránky: 1.3734278678894 sekund