| |||
Pozemky Nemehlo Sám pro sebe si tiše běduju, ale dávám pozor, aby se nikdo nedostal dost blízko na to, aby mě mohl slyšet. S leteckým útokem jsem nepočítal. Hlasitě, bolestně vyjeknu, když mě trefí šutrák a rychle se přetočím, abych další nárazy schytal radši zády. Když bombardování ustane, rychle se přesvědčím, kdo to tu na mě chtěl spáchat atentát. Už málem začnu vrčet, když mi dojde, že je to jeden z draků. Zjevně úplně levej, pravděpodobně mladej, z místního osazenstva asi nejméně nebezpečnej, ale pořád drak. A drak může co? Drak nás může sežrat. A to by se nám co? No to by se nám nelíbilo. Místo pomsty se tedy rozhodnu hrát trochu na city a kostrbatě se zvednu, při čemž ostentativně držím jednu přední tlapu ve vzduchu a bolestně kňučím. |
| |||
Dvůr - Pozemky Bud, Felix Sleduji ho, když mi to slovo opakuje s zkusím si po něm správné spelování. Lehce natočím hlavu na stranu, když mi vysvětluje o co jde. Zamračím se, moc mi to smysl nedává a už vůbec ne s tím co říkal před tím. "Pestrobarevné ptáčky?" zopakuji po něm pomalu a tázavě vytáhnu obočí. "Eeeh... dobře?" řeknu poněkud zmateně, když se najednou rozloučí a vyrazí zpátky dovnitř. Nakonec se rozhodnu, že tedy i já budu pokračovat v původním kurzu, stočím se k lesu, ale žádné siluety již nevidím. Zamyslím se, jen krátce, pak se proměním do dračí podoby a vystartuji k obloze. Vyrazím k jezeru. Nicméně nad pahorkatinou chytím blbý proud a propadnu se o hodný kus vzduchem. Zpanikařím a pokusím se přistát ale dopadne to tak, že hodím tlamu, pak ještě jednu tlamu, parkrát se překotím a skončím se zabořeným čumákem v kamenech. Ani si nevšimnu, že jsem kameny pravděpodobně ohodil i blízkou vlčí postavu. "Auch, auch auch," začnu si mnout nos, hned jak se proměním zpátky z dračí podoby. Vážně bych na tom létání měl zapracovat. Tiše doufám, že je dostatečná tma na to, aby mě někdo viděl, jakou jsem hodil držku. |
| |||
Dlačí kolej, jídelna všichni tam, především asi Bud Na mou reakci ani nepočká a zmizne pryč. Chvíli tam tak stojím a mračím se do zdi, zatímco poslouchám nevybíravé poznámky mé hlavy. Nakonec si povzdychnu, protočím oči za brýlemi a vyrazím do jídelny. Šla bych najít Dan, ale ta má podle všeho hodinu, takže dokončím snídani. Seběhnu dolů a vejdu do jídelny. Dost slušně se to tu vyprázdnilo. Na rozdíl od předtím mám na sobě černou koženou bundu. Svalím se vedle nějakého kluka a natáhnu se kolem něj pro velkou misku s kostičkama syrového masa. Opřu se loktem o stůl a s nezúčastněným výrazem začnu krmit jednotlivé hadí hlavičky. |
| |||
Jídelna Cilten Vykulím na něj oči jako na blázna. "To si teda piš, že mě chtěl sežrat!" Koukám se na něj a zřejmě pořádně nechápe úlohu bodyguarda. "No, ještě si neřekl, co by si chtěl, když tě peníze nezajímají... a ano, přesně to nemusím. Ideál je mít za zadkem bodyguarda ve dne v noci, abych si s ničím a hlavně nikým nemusel dělat starosti. Otrkávání je pro svaly." Nakonec se zarazím a chvilku zvažuju, jestli jsem ho nemohl urazit, ale když je to takovej roztomilej ježeček. |
| |||
Dvůr -> jídelna Venge Když si představím draka, nic jiného než respekt mě stejně ani nenapadne. "Resta... u.... race" S úsměvem mu pomalu opakuji. "To je takové místo, kde se muži snaží zaujmout ženy svou rozhazovačností a dodržováním naučených mravů." Trochu se nad tím zamyslím. "Představte si takové ty malé barevné ptáčky, jak poskakují a předvádějí se před samičkami." Pokouším se opět si potáhnout z doutníku ale k nevíře zjistím, že jsem ho již zahodil. Přemýšlím nad dalším kouskem, ale rozmyslím si to. Měl bych něco sníst. "Těšilo mě, já budu pokračovat." Ukážu směrem dovnitř a krátce mu zamávám. Vydám se do jídelny, ale před vchodem se zastavím. Mám připraveno dost respektu? Jak se vůbec takovému drakovi vykazuje respekt? Mám při svém posunu ke stolu klečet? Mnu si bradu a přešlapuji na místě. Prostě se pokusím nikoho neurazit. Sklopím zrak, vejdu dovnitř a usadím se ke stolu. Hmm, dneska bych se za steak neurazil. Kouknu se také, jestli náhodou nejsou poblíž nějaké noviny. |
doba vygenerování stránky: 1.5008549690247 sekund