| |||
Hala - 304 Helen, Naomi, prof. Oranil, Rara, Malachi, prof. Quison, Tonka Profesor zmíní hodinu, takže se rozhlédnu, zda jsou zde nějaké hodiny. Také bych pravděpodobně měl být na hodině, když do tříd míří již i profesoři. "Ale doprovodím Vás milerád," usměji se na dívčinu, když mě odhání. Znám to. Slečny si hrají na soběstačné, a pak na vás půlroku nepromluví, protože jste nepoznali, že vlastně chtěli doprovodit. Nicméně celá scéna v hale se protáhne více, než jsem počítal. Připojí se k naší malé skupince i slečna Buffetová. "Bohužel, celá událost stála více času, než jsem předpokládat. Budu se muset uvolnit z vaší milé společnosti a zavítat na vyučování. Tedy, jestli mě omluvíte... Dámy," pokynu jim s mírnou úklonkou a pokud mě pustí, vzdálím se. Zamířím po schodišti nahoru. Když se doberu k nebezpečně vypadající situaci ohledně velkého lva, jen povytáhnu obočí a pokud mě nikdo nezastaví, proběhnu skrz upíří rychlostí. Opět ladným krokem dojdu k učebně. Zaklepu a vstoupím. "Dobrý den," pozdravím všechny přítomné. Do nosu mě okamžitě udeří pach čerstvé krve. Povytáhnu poněkud obočí a rozhlédnu se po místnosti. Všimnu si, že pravděpodobně pach pochází od studenta, který má flek na ruce. Nekomentuji to a podívám se na velké růžové polštáře a odklizené lavice. Ale ne. Jako bych si toho tam u nás neužil dost. Nicméně to na sobě nedávám znát. Pokud chtějí, abychom se váleli skoro po zemi a je to v rámci vyučování. Budiž. Já si to vyberu jinde. |
| |||
Pozemky - MT01 S ne příliš dobrou náladou se vracím k budově. Dopadnu za budovu a s ještě větší nechutí se proměním, abych mohla projít bez problémů chodbami. Vejdu do tělocvičny, kde se okamžitě proměním do mé pravé podoby bez ohledu na to zda tam někdo je nebo ne. Svalím se do volného prostoru a položím si hlavu. Tohle si dovolit! Proklatej čaroděj. Vztekle cuknu špičkou ocasu. Čekám na začátek hodiny. |
| |||
Chodby, dlačí kolej Felda, kdokoliv kdo si všimne Vyrazíme po chodbách, po schodišti v přístavbě. Vystoupáme do druhého patra, aniž by bylo známek života. Tam si všimnu, že přes chodbu, pod schody se stala nějaká nehoda s inkoustem a dvěma osobami, ale nikterak mě nezajímá interakce, nebo kdokoliv, takže jen zatočím do hlavní budovy a zatočím do dlačí společenky. Zastavím se až v pokoji, kde najdu svou bundu a hodím si jí přes ruce. Mnohem lepší. Vyjdu zpět na chodbu. "No a co teď?" zeptám se Feldy, který mě předpokládám následoval. |
| |||
Jídelna Yqi Sleduju, jak se snaží zvednout a stále se nemůžu rozhodnout jestli riskovat a pomoct jí. „Myslíš ten les plný nejrůznějších bestií?“ Podívám se na ni nejistě. Jo, občas sem se tam vydal, ale jenom na kraj a bylo to dost. I tak venku v té tmě blbě vidim a pod těma stromama je úplně jedno, jestli mám oči otevřené nebo zavřené. Tak mimoděk jsem se zamyslel jak to vypadalo, když jsem byl u lesa naposledy, ale pak jsem se zase radši rychle vrátil do přítomnosti. Znovu jsem se rozhlédnul po jídelně jako bych někoho hledal, ale zase jsem nenašel. Nakonec jsem sebral odvahu a opatrně se zeptal. „Co se vůbec stalo s... s džunglí?“ Málem jsem se zeptal na domov, ale tohle znělo přeci jen snad o něco méně osobně. |
doba vygenerování stránky: 1.4191989898682 sekund