| |||
Jídelna Sigi Znovu ho, stále lehce, zatlačím do ramenou, jak se snažím se pořádně rozkročit. "Já... Něco... Něco je špatně... Málo energie..." mumlám a snažím se zaostřit na stoly, což mi moc nejde. Po chvíli se o něj musím regulérně opřít. "Nevím, zda dojdu kamkoliv..." zamumlám, zatímco ocas mi jen lehce houpne ze strany na stranu, jak se mi nepodaří s ním pořádně švihnout. |
| |||
Chodba 3. patro - pokoj dívky čarodějky I všichni cestou a doufám nikdo Nakouknu zpoza rohu. V okamžik, kdy velká chodící peřina zaječí, až mi skoro prasknou bubínky. Zatnu prsty do kamene, tak silně, až mi zbělají všechny klouby. Vrhnu po nich poslední pohled a vezmu do zaječích. Jako první mě napadne Knihovna, ale tam by teď někdo mohl být a to poslední co chci je někoho potkat. Před chvíli zvonilo, na pokojích by nikdo nemusel být. Vyrazím tedy sprintem v přikrčení do prvního patra. Schody beru tak po pěti a než se naději, zabouchnu za sebou dveře pokoje. Nikdo tu není. Uleví se mi. Sednu si na postel a rozhlížím se po místnosti. Byla jsem tu vlastně jen jednou, od té doby co jsem nastoupila. |
| |||
Hala Helen, Marcos, Oranil, Rara Povzdechnu si. Rozpoznávání studentů od profesorů mi vůbec nejde. Spletla jsem se už podruhé? Tahle škola mě zabíjí. "Oh... pardon." Zavrtím hlavou, zřejmě už nevypadám tak nadšená jako předtím. Možná je tu ten divný pocit, protože je to profesorka? Na profesorské duchy nemám, ani se na to necítím. Mezitím přišel i profesor, který mě vítal v jídelně, díky bohu toho jsem si už nespletla. Potichu jsem poslouchala jeho rozhovor s Helen. Nakonec jsem s tím šprýmem měla pravdu a stejně jsem z toho vyšla jako blbka. Nespokojeně zavrčím. Dneska je rozhodně špatný den. Připadám si jako hlupák. Už tu nemám co dělat, pokaždé když někam jdu, nebo se o něco pokusím skončí to katastrofálně, pro mě. Půjdu si už najít svůj pokoj, tam se schovám a nevylezu do své první hodiny. Myslím, že mi začíná až od sedmi, tedy mám na skrývání se před maléry dost času. Znovu vytáhnu mapu a začnu hledat pokoje pro čaroděje. K nástěnce už se nikdy nepřiblížím. Rozhlédnu se naposledy po všech kolem. Vlastně mě má doprovodit ten kluk s kterým byla Helen. Uhh... ale určitě se stane něco strašného. Na druhou stranu se s ním snad neztratím. Poněkud odevzdaně se na něj podívám. "Nemusíte mě doprovázet pokud se vám nechce." Pousměji se. Volbu jestli o jeho doprovod stojím nebo ne nechám tedy osudu. Nebude mě mrzet ani jedna možnost. |
| |||
Dvůr Venge "Vskutku? Povídejte." Přemýšlím, jestli se zde dá najít alespoň nějaká pravidelnost v rasách, nebo jde o maximální rozmanitost. Jestli je zde každý student naprosto jiný než ostatní, tak to bude opravdu obtížné. "Nebudu lhát, nemám absolutně žádné zkušenosti s magickým světem. Tak nějak jsem zde byl vhozen proti mé vůli, proto bych dost ocenil jakékoliv informace." Podívám se na hodinky, když zmíní večer. Ale naštěstí mám ještě čas do své první hodiny. Z kapsy vytáhnu další doutník, chvilku se zamyslím a kouknu se na chlápka. Pokusím se mu nabídnout doutník. "Kouříte?" Nevypadá na to, ale zkusit to můžu. Pokud odmítne, dám si nabízený doutník do úst a zapálím. |
doba vygenerování stránky: 1.426628112793 sekund