| |||
Jídelna Yqi Nespokojeně zamručím, když mě chce odstrčit. "No tak." Zamumlám nespokojeně, i když polibek ji přeci jen nechám přerušit. Na druhou stranu, pustit ji jen tak nehodlám. "Jo, to bys určitě mohla, ale to počká, že ano?" Znovu se k ní víc přitulím a nedělá mi problém jí dělat podporu, když to vypadá, že klopýtne. "Co kdybychom šli někam jinam? Někam, kde bude pohodlněji?" Okolí neexistuje, škola neexistuje, děsivý profesor neexistuje. Existuje jenom ten slastný pocit, kterého se najednou nechci vzdát. |
| |||
Jídelna Sigi Cítím jak se zakousl do mé energie ale to je naprosto v pořádku. Přece s tím jsem počítala. Ani to se mnou nehne a spokojeně pokračuji. Přitiskne se na oplátku, takže mě příjemně hřeje na kouscích odhalené kůže. Nepřichází ale žádné opojné zapomenutí a cokoliv jiného, takže si velmi rychle začnu uvědomovat, že je něco kardinálně špatně. Ještě, že jsem momentálně prošla bitevním polem, takže jsem energie o boky nashromáždila dost, jinak by to se mnou asi rovnou seklo. Vůbec se mi nechtělo, ani maličkato, vůbec nijak se mi nechtělo... Ale nakonec jsem musela polibek ukončit a odtáhnout se. Mírně mu zatlačím do ramenou, aby mě pustil. "Měla..." ohlédnu se ke stolu, "měla... bych se najíst," řeknu trochu malátně a více se rozkročím, jak se mi zamotají kopyta a dlouhé chlupy na nich. Mám ale dojem, že cestou k nejbližší desce sebou švihnu o zem. |
| |||
Dvůr Bud Odpověděl na pozdrav, to je celkem fajn znamení. Pokynu mu hlavou v odpověď na jeho zvednutou dlaň. Odtrhnu pohled od lesa a siluet tam, abych se mu mohl věnovat. Vypadá dost překvapeně. Zazubím se. "To nic není, já ještě vypadám relativně normálně. Měl byste vidět některé mé sourozence," nadhodím na ulehčení atmosféry. "Pěkná noc," kývnu na souhlas a ohlédnu se k večerní obloze. Obloha. Taková hladina vzduchu. |
doba vygenerování stránky: 1.3706269264221 sekund