| |||
Pastviny - dvůr pohled za Sin, Bud Než stačím cokoliv říct, nebo namítnout, nebo tak, vyškubne se mi a odletí. "A nechceš...?" ... abych letěl s tebou. No očividně ne, už je v čudu. Nu najdu si jí třeba někdy potom. Pomalým chapadlovitým krokem se vydám zpět ke škole, tentokrát zezadu, abych viděl na vzdálené siluety u lesa. Zastavím se až na dvoře, kde si všimnu, nějakého maníka. "Zdravíčko!" pozdravím ho a znovu se ohlédnu k lesu. |
| |||
Jídelna Yqi Pootočím se a zuřivě se snažím se jí podívat nahoru do očí, ale nějak se mi to moc nedaří. Momentálně je na to prostě moc vysoko a já mám před očima něco úplně jiného. "Tak to jsem rád, že už tu jsem. Přes kouzla bych se asi těžko dostal." Zamumlám a upřímně doufám, že si nevšimne mého upřeného pohledu. Teda, co to plácám? Toho by si musel všimnout i slepej. "Tady pořád stejně. Pořád někdo odchází, je tu novej profesorskej sbor, spousta nováčků." Jo, a jednoho jsem před chvilkou málem upálil. Trochu se otřesu a obejmu ji, přičemž se ruce položím na její hřbet. Přitulím se k ní v právě ideální výšce. Dokud na balonky neupozornila, ani jsem si jich nevšiml. "Asi si zase někdo hrál. Mohlo by to být mnohem horší." Při poznámce o hodině se nerad odtáhnu. "Jo, asi jo, ale snad je ještě chvilka času." Zamumlám k jejímu dekoltu. Na její další poznámku mi provokativně zakručí v břiše, na čež se musím jen ušklíbnout. "Možná bys mě neměla tak přepadat." |
doba vygenerování stránky: 1.3674318790436 sekund