| |||
Příchod do MT01 Od knihovny se klidným krokem přesunu směrem k místnosti, ve které se má vyučovat jeden ze čtyř předmětů, které mám povinné kvůli koleji. Což je samo o sobě docela legrační, být nucen chodit na přednášky, ze kterých si možná ani nic neodnesu a nebudou mne bavit. I když, je možné něco v těchto nadpřirozených věcech považovat za nezajímavé a nudné? Nejspíš ne. Pokud nejsou dveře do MT01 zamčené, vejdu dovnitř. Podle všeho zde nikdo není a já jen doufám, že sem si nespletl učebnu. Zřejmě to však bude ta přehnaná brzká iniciativa, která u mne časem opadne, až poznám lépe zdejší systém výuky. Pokud je v místnosti nějaké místo na sezení, lavice, židle nebo křesla, usadím se a vyčkávám na ostatní až se objeví. |
| |||
Chodbou a po schodech až do 304 Yqueuas, Tonka, Malachi Klidným krokem kráčím po chodbě, když proti mě vyběhne ta kentaurka, co mě tu hned první den pobavila. A pozdravila. "Dobrý den, slečno." Pokynu jí hlavou a letmo se pro sebe usměju. Konečně někdo kdo ví, jak se má chovat. I když. No uvidíme, co se stihla naučit. Nicméně momentálně jí nic nepotřebuju, tak klidným krokem pokračuju dál. Všimnul jsem si, že ten trouba nakonec přece jen usnul. Bylo mi celkem jasné, že on se objeví dost brzo, tak jsem se odrazil ode zdi a rychle k němu došel. Lehce jsem do něj kopnul a stihnul ještě syknout: "Vstávej!", než se otevřely dveře. Docela jsem si oddechl, protože v nich stála jen jakási dívka. Všechny lavice jsou momentálně odsunuty vzadu u zdi a na zemi je asi dvacítka křiklavě růžových polštářů. Najednou prostě zmizím. Vydám se po schodech nahoru a pak si ho přivolám. Tak prej připraveno a dokonce jsou tam už nějací studenti? No šikovnej, zasloužil by si pamlsek. A nebo možná nějaké menší mučeníčko, aby nevyšel ze cviku. Rázně otevřu dveře. "Dobré ráno." Pronesu se sebevědomím úsměvem a přejedu pohledem ty dva šprty, co už jsou ve třídě. Zpod oblečení vytáhnu nějaký papír a překontroluju si koho to tu vlastně mám mít. |
| |||
Jídelna - 304 Sigi, Yqi, osazenstvo 304 Tak to jsem moc velkou reakci nevyvolala. Chvilku zvažuju, že na něj zkusím něco dalšího, když se zničeho nic objeví kentaurka a prostě ho bafne jak pytel brambor a zvedne ho do vzduchu. Poněkud překvapeně ji pozoruju, ale pak nad tím jen mávnu rukou a seskočím ze stolu. Nu já se snažila. "Měl by mít brzo hodinu." Podotknu jen k čtyřnožce a sama vyrazím směrem ven z jídelny. Poněkud se courám, tak mi celkem trvá, než se dostanu k učebně. Tiše zaklepu a vejdu dovnitř. |
doba vygenerování stránky: 1.4097580909729 sekund