| |||
Jídelna Než stačí jakýkoliv z těch dvou titěrných tvorů zareagovat, kolem prochází nějaký červík. Přiblíží se až nebezpečně a vůbec si mě nevšímá. Kostrčí mu zarezonuje moje zavrčení. Rozeklaný mohutný jazyk šlehne a podrazí mu nohy, pokud nijak neuhne, což by ovšem neměl, když to nečekal. Trochu respektu červíčku. Oslovím ho a vycením na něj zuby, aby měl hezký výhled z té země. Nemá se tak blízko pohybovat kolem mě, aniž by prokázal nějakou tu úctu k vyšším rasám. |
| |||
Jídelna Oranil Když se začne přibližovat, začnu panikařit adekvátně ještě víc. Nakonec budu muset ale konstatovat, že se odsud pravděpodobně nedostanu. Uklidnit. Měl bych se uklidnit. Co když mě pustí, pokud se uklidním? Zuřivě se snažím ani nehýbat, i když oči mi neustále těkají kolem. Jen tak matně si uvědomím, že novej klučina vyklízí pole. Sem v klidu, sem v klidu, sem v klidu. Dokonce se mi povede stáhnout teplotu do svého těla, takže i když kůže a nejbližší okolí žhne, kolem deseti centimetrů daleko už je jenom teplo. |
doba vygenerování stránky: 1.4086380004883 sekund