| |||
Jídelna Sin Pokračuji stejně tichým, možná o něco tišším hlasem. Začínám litovat toho, že nezvládám telepatii. Když nicméně Zlatá tak zrozpačití, hodím po ní lehce podezřívavý lehce překvapený pohled. Celý se absolutně rozzářím. "Tak to je skvělé! Jsem si jistý, že tě nezklamu! Potenciál očividně mám," nahodím zubatý úsměv a hrdě se vypnu. Pak mě ale něco napadne. Zaváhám. "Budeš chtít něco... speciálního... dokázat... nebo tak...? Nebo stačí, když se papa nějakou dobu nevrátí?" |
| |||
Jídelna Venge Chobotničák se začne tvářit tajnůstkářky. Když začne mluvit, už je tajemnej jako hrad v Karpatech. Ano? Chvíli trvá, než z něj vypadne o co mu vlastně jde. Když to vypadne, asi bych byla radši, aby se to nestalo. Naprosto zrozpačitím. No, asi, proč ne? Ano? Docela by mě zajímalo, o co to tu vlastně jde a hlavně proč se na to sakra ptá zrovna mě? Pokud jde o nějaký tajný spolek, neměli by si to řešit spíš mezi sebou? |
| |||
Jídelna Sin Chápavě kývám, když se zarazím. Až moc a moc? Heh? Nechám to ale raději být. Ještě bych se před Zlatou mohl ztrapnit. "Příliš ne, ale stálo to za to!" zazubím se zářivě. Mám radost, že už není znechucena, jako byla před tím. "Pokud se nevrátí..." nadhodím nenápadně, rozhlédnu se, jestli někdo neposlouchá a trochu ztlumím hlas. "Znamená to, že se budu moct ucházet o místo Bety?" dokončím tak, aby mě mohla slyšet jen ona. Nervózně polknu. Doufám, že svolí. A taky, že ať je papa kdekoliv, zůstane tam. Pokud tedy bude ano. |
| |||
Hala Jak hezky se umí omlouvat. zavrním v duchu. Ovšem v naprosto špatné situaci. Zdá se, že kobyla umí dokonce mluvit, doufejme že je dostatečně chytrá a napřed přemýšlí než vystřelí.
|
doba vygenerování stránky: 1.4333608150482 sekund