| |||
Jídelna Sigi, Prof. Oranil Znovu si začnu prohlížet svou ruku. Opravdu funguje tak jak má a po zraněních ani stopy, žebych měl takové štěstí a potkal školního zdravotníka ? Nad bloumáním o funkci mého ''zachránce'' mě vyruší jeho hlas. ,,Počkat..co ?! Vždyť jsem na nikoho vinu nesvaloval! Vždyť jsem ani nic neřekl!'' Jeho další rady neposlouchám, jsem až moc namíchnutý, že mě obvinil z něčeho, co jsem neudělal. Aspoň zatím. Než stihnu vymyslet jak ještě bych se obhájil, odchází. To si ze mě dělá srandu! Jen na něj civím s otevřenou pusou jak jde k Sigimu, který se zatím aspoň trochu uklidnil a snažím se pochopit, co to mělo znamenat. Vskutku, na svůj první školní den opravdu jen tak nezapomenu. |
| |||
Hala Helen, Danielle Dívám se na ni rozlobeně, tedy až do chvíle něž zazní slovo profesor. Poněkud ve mě hrkne. Profesorka? Ale né, tohle se stár rozhodně nemělo. Ani mě v tu chvíli nenapadlo. Tohle bude hodně špatné. Ani jsem se nestačila jakkoliv obhájit, když se za mnou objevil obrovský kentaur a mířil na mě. Rychle jsem se otočila a svůj pohled zamířila na hrot šípu. Stihnu vůbec uhnout pokud vystřelí? Zcela jistě ne. "Tak jo, já se omlouvám. Moc se omlouvám, netušila jsem, že jste profesorka. Měla jsem špatný den, navíc je to můj první den jsem nervózní. Ani mě nenapadlo, že jste profesorka. Šíleně moc se omlouvám. A tu nástěnku jsem nezničila já, navíc je to jenom iluze. Jenom hloupá iluze, nástěnka je úplně celá a v pořádku. Nevím, kdo to udělal, myslela jsem, že si ze mě chce někdo vystřelit, proto jsem byla tak hrubá. Opravdu se omlouvám. " Nasucho jsem polkla. Chtěla jsem jít pryč, dál od toho koně, ale mé nohy dočista zdřevěněly. Školní trest mi nevadí, klidně budu mít školní trest, ale co budu dělat s takovou přerostlou krávou. Můžou se vůbec dávat tresty při, kterých může někdo umřít? K mému štěstí se do toho vložila i Helen. Už je to podruhé, co mi pomohla. Sice reaguje přehnaně a pár slin, ale je to má patronka. Jsem teď šíleně ráda, že se postavila na mou stranu. Mlčky poslouchám, co tam Helen vykládá, ale nespouštím přitom oči z kentaura. Stihnu vůbec cokoliv udělat, než to zvíře zaútočí? |
| |||
Jídelna Hlavně Venge Nazdar. Nezním úplně nadšeně, ale ani odmítavě. Proč bych se taky měla zlobit na někoho, kdo za nic nemůže. Šla jsem v klidu spát. Co se dělo v jezeře? Pak se ale zeptá na něco, co mě trochu zmate. Chvíli uvažuju, o kom to může mluvit a o co jde. Vyjdu z předpokladu, že to nebude nikdo v místnosti. Doufám, že nemyslí ani Tortuna. Kdo by ho taky označoval za betu? Pomalu, trochu nerozhodně zakroutím hlavou. Ne, neviděla. Odpovím trochu váhavě. |
| |||
Jídelna hlavně Sinead Tak se podíváme, jestli je stále tak milá a uvolněná jako včera. Když si mě všimne a tázavě se na mě podívá, nadšeně se zazubím a zamávám jí. "Dobré r... večer!" usměji se. "Jaký byl zbytek noci?" nadhodím. Dovolím si přejít trochu blíž. "Neviděla jsi od včerejška Betu?" |
doba vygenerování stránky: 1.7686851024628 sekund