| |||
Jídelna Malachi Mám dojem, že by mě mělo daleko více odrazovat mluvit s dívkou, která zuby trhá syrové maso. Napadne mě jen tak mimoděk. Ale zase, když ji oslovím, přejde do o něco způsobnějšího způsobu pojídání masa. "Není zač," úsměv ještě o něco rozšířím, "to nevadí, ostatně tady v té místnosti chápu, že na prvním bodě u všech je jídlo," lehce pokrčím rameny. "Jigme. Těší mě Mal," pokynu jí hlavou v odpověď. |
| |||
Jídelna |
| |||
Jídelna Hlavně Jigme Když se usadím, Venge si to zamíří za wyvernou. Jen nad tím pokrčím rameny. Začínám uvažovat, že spíš on se dostane do nepěkného maléru s jednou zlatou dračicí. Nu nic. Ve chvíli, kdy se vedle mě ozvou slova, už mám zoubky zabořené v mase. Otočím k asi démonovi oči, pomalu utrhnu kousek masa, pečlivě rozžvýkám a způsobně polknu. „Díky, promiň, nevšimla jsem si tě. Já jsem Malachi, Mal.“ Kývnu mu na pozdrav |
| |||
Do kabinetu Rubus "To by mohli tak nějak všichni..." Zabručím si potichu. Proměním se, abych nevydával moc hluku a vydám se za zeleným. V chodbách nedělám ani šramot. Když se musíme vrátit, nenapadne mě ani kousíčkem mysli odporovat a dál ho následuju. Znovu se proměním až těsně před kabinetem, zruším kouzla na dveřích a vklouznu dovnitř. Nechám vejít zelenýho a znovu dveře zapečetím. Nikomu by to nemělo moc udělat, kromě toho, že dotknutou část těla hned tak neodlepí abych věděl, kdo nás chtěl rušit. Doufám, že až se probereme, nebudu mít na dveřích nalepenej chumel studentů. |
| |||
Pozemky až ke kabinetu Sema Sem a doufám že nikdo cestou "No já nevím, mám trochu pocit, že na našich pozemcích budou mít strach z výšek i ptáci..." uchechtnu se. "Nu mě je to celkem jedno, i když směsáci by si taky mohli nechat své problémy pro sebe..." Já vím já vím, měl bych mít lepší přístup ke koleji, ale meh... Jediný trochu problém je Ošetřovna. Měl bych být k dispozici nonstop. Ale na to máme pojistku, kdyby nejhůř. Poté mě pustí před sebe, takže se ujmu vedení. Projdu pozemky, pokoušíc se vyhnout všem, kteří by mohli něco chtít, takže úplně všem. Zatočíme to nahoru a když nám chybí už jen kousek, všimnu si těch dvou na chodbě. Naznačím Semovi, ať změníme trasu. Seběhnu dolů a provedu nás Stájemi z druhé strany. Sláva za magické školy a jejich zkratky. Ještě že jsem měl čas tu mapu zkoumat, když jsem ještě neučil. Konečně se tedy dostaneme do Semova kabinetu. |
| |||
Jídelna hlavně Mal a Cal Usměji se na ní, že to nic a trpělivě s ní jdu do hradu. Nechávám ji jít jak potřebuje, ale nechávám to na ní, aby neměla špatný pocit. Dovedu ji skoro až k místu a popřeji dobrou chuť. Všiml jsem si totiž Cal na druhé straně stolu. Přechapadluju se tedy tam a cestou si ulovím něco na zub. Spíše na chuť. Jedl jsem v jezeře. "Zdravíčko!" hlaholivě pozdravím Calyssu. "Budeš mít potom čas?" zeptám se jí a nějak jsem zazdil jak vlka na druhé straně masa, tak okolní tvory a že se tam vlastně něco děje či neděje. Zajímalo by mě, kde je papa. |
| |||
Jídelna Dan, Felda, Calyssa "No to je vždycky ne?" řeknu trochu vykolejeně a podívám se na ní. Když ale dodá tu druhou větu, pořádně se rozhlédnu po jídelně. Zajímalo by mě, před kým nechce mluvit. Ozve se výbuch. Poposkočím a Felda má opravdu štěstí, že je zrovna pod stolem. Schytá to jen pár náhodných kousků jídla poblíž na stole. Dan se opět má schopnost elegantně vyhne. A zaštítila zbytek stolu. Jsem natolik mimo, že jsem si nevšimla, že se Felda praštil a Dan se řehtá zrovna jemu. Vrhnu nespokojený pohled démonovým směrem. Když se začne Dan pohihňávat, podívám se směrem, kam hledí. Trochu ve mě zatrne. Co si tuhle naposledy pamatuju, tak odcházela s napruženým syčením. "Dobré ráno dračice a dobrou chuť," popřeju Calysse až přehnaně nahlas, abych na ní Feldu upozornila, sdělila Dan o koho jde a možná si trochu vylepšila reputaci. Jediný nedostatek to má, že netuším jak se jmenuje. No nevadí. |
doba vygenerování stránky: 1.4607150554657 sekund