| |||
Chodba-Ošetšovna Marcos Jak vycházím ven, tak na mě profesor ještě houkne, že bych ho měl líp nést, což bych bral v úvahu, kdyby nepřestavěli celou budovu. Zároveň co já odcházím, se vrací dovnitř démon a netváří se, že by dostal jakýkoliv trest. To si snad dělaj prdel. Udělá takovej bordel a pak si jen tak odkráčí? To je už fakt na posrání. Rozhodnu se to teď dál neřešit a radši se soustředím na běláska. Vytáhnu si novou mapu budovy a nechám se jí vést na ošetřovnu. Při cestě tam se snažím jít tak, abych s ním moc neházel a to by neměl být problém, když beru v potaz, že jsem se musel naučit chodit tak, abych nehýbal tělem, ale jenom nohama. Po ňáké té chvilce dojdu na ošetřovnu, kde už jsou děcka s dalším studentem. Běláska položím na první lůžko vlevo a informuju léčitele o jeho stavu. “Najednou začal v hodině krvácet a odpadnul.” Pokud mu tyhle informace stačí, tak hned zas odejdu a pomalu se vracím na hodinu. |
| |||
Chodba - Učebna Lektvarů všichni ve třídě, hlavně Yqi S vítězoslavným a spokojeným úsměvem se vydám zpět do třídy. Má chůze je sebevědomá a ladná, nikoliv jako při mém odchodu. To malé selhání se, ale dá vyložit jako reakce na princovu auru. Vypadá to, že všichni jsou již na svých místech a někteří místnost opustili úplně. A snad dokonce i oknem. Jak dramatické. pomyslím si a jen s krátkým pohledem na profesora se vydám ke své lavici. Pokud mne nějaké pohledy sledují, tak to beru s úsměvem. Vrátil jsem se jako vítěz, tak co mi kdo dokáže ? Svůj pronikavý pohled okamžitě přesunu ke kentaurce. Kráčím pomalu, sebevědomě a v moment, kdy se náš pohled bude muset přerušit pozvednu koutek v šibalském úsměvu. Když vím, že jsem v jejím zákrytu a profesor to nemůže vidět, prsty se dotknou jejího těla. Přejíždím po srsti až takřka k zádi, kde ruku stáhnu. Jsem si téměř jistý, že to pro ni bude přinejmenším, elektrizující. U křesílka nadzvihnu plášť, abych si jej nepomačkal a prohlížím si odřené klouby na své ruce. Krev už pomalu zasychá... |
| |||
Učebna lektvarů Abby "No, pošád se tu něco děje, je u toho dost zlaněnejch. Dneska tšeba někdo zbožil celý patlo, tak je to tady teď pšestavěný. Pál studentů pši tom dokonce umšelo..." Při tý vzpomínce sklopím trochu ouška. |
doba vygenerování stránky: 1.3337728977203 sekund