| |||
U jezera Venge, Kil, Taťka, Mamka Taťka tedy zřejmě nepatří k nejšikovnějším tvorům kolem. Alespoň podle té zdi, co sejmul. Potěšeně jsem vypískla dosti vysokým hláskem, když vzlédnul, a náruživě se přitiskla tváří k jeho druhému oku, takže letěl v podstatě poslepu. Jeho přistání mě málem odhodilo, ale to bych nebyla dcera svojí matky. Na druhou stranu když mě posmrkal, odlétla jsem jak papír. Chvilku jsem zírala, co to na mě je a pak jsem se rozeběhla opatlat svoji sestřičku a bráchu. „Fů!!!!!!!!!! Zombie chobotničkýýýýýýýý!!!!!!!!!“ Ječím, zatímco běžím k nim a z ruček a oblečení mi opadává sliz. |
doba vygenerování stránky: 1.695760011673 sekund