| |||
Bazény a potulka až do společenské místnosti upírů Allessandro a kdo mě potká cestou "Jo... asi jako celá škola... bejt tebou dávám pozor na ničení místního majetku..." Rozhlédl jsem se kolem i po stropě a trochu se oklepal. Studené kameny. "Já se od jídla rušit nenechám, neboj..." Pokrčím rameny, ale nakonec jsem celkem rád, že se rozhodl zůstat tady. Taky sem sem přišel, abych měl trochu klid, ale teď se to tu nějak přelidnilo. Moc mi to teď nedělá dobře. "Jenom si asi dávej trochu pozor... ten klučina asi moc svoji schopnost taky neovládá..." Starostlivě se kouknu k dalším místnostem, ale pak se pevně otočím a vyrazím ke schodům. "Uvidíme se." Hodím ještě přes rameno a vydám se na mučivou cestu až k naší společence. Jít do jídelny jsem zavrhl rovnou. Myslím, že mimo oficiální jídlo bych tam asi nic nedostal a to, co chci by se dalo klasifikovat jako věc. Jakmile se skoro doplazím do společenky, schoulím se do křesla u krbu a rozhlédnu se kolem. V mysli si projdu, jestli jsem škole něco neprovedl a pak tiše promluvím. "Prosím, potřeboval bych trochu dynamitu..." Zkusím, jestli to bude takhle stačit. Trochu mě překvapí, že se požadované skutečně objeví, ale neváhám, kousek si ulomím a začnu bezmyšlenkovitě žvýkat. Sice mám stále pocit, že se mi vnitřnosti kroutí hladem, ale alespoň se už necítím tolik slabý jako moucha. Naštěstí nikde nikoho nevidím, takže se můžu prostě jen stočit, zapálit si oheň v krbu a sledovat plameny, které částečně zhmotňují moje myšlenky. |
| |||
Chodba Jigme "Pokud bys ovšem věděl, co je vlastně správně." Kývnu, jako bych ho chtěla uklidnit. Při jeho dalších slovech se ale také zamračím. "Momentálně se snažím odejít, protože mám na práci lepší věci, než se tu dohadovat s někým zjevně hodně zmateným." Trochu netrpělivě trhnu hlavou. Jo, když byl zmatenej jako včela, byla to celkem sranda, ale teď už to začíná být malinko nudné, jenže já rozhodně nemám v plánu mu ukazovat kdo vlastně jsem. "Nemám zrovna smysl pro humor. Nebo respektive alespoň ne takovýhle." Kývnu hlavou směrem do chodby, kam chtěl původně jít. "Možná bys měl jít." Pak se zase trochu zamračím. "A snaž se prosím nezamotat do žádného maléru s mojí tváří." |
| |||
Chodba Danielle "Vzhledem k tomu, že se tu pokoušíš vydávat se za mne, pak ano, hledám to, co děláš špatně." Moc dobře si všimnu elektřiny a tak toho radši nechám. Nebudu ukazovat kopii co všechno svedu. Ještě by se mohla vrátit do války a skutečně se za mne vydávat. Původně jsem si myslel, že je to jen nějaký spolužák se smyslem pro humor, ale tohle zabejčený vydávání se za mne i v mé přítomnosti trochu postrádá ten vtip. "Nechápu o co se tu vlastně pokoušíš." Mírně se zamračím. Přehraju si události co se na chodbě vlastně stalo. Je to ta holka, co byla na chodbě? "Mám dojem, že se pokoušíš o pěkně špatný vtip," snažím se trvat si na svém. |
doba vygenerování stránky: 1.519690990448 sekund