| |||
Chodba - MT02 - směr pozemky Kil a Lil, všichni na hodině ale hlavně PAPA Zastaví se, domluví se - nezájem na čem, mezitím je stihnu dochapadlit. Když souhlasí, zazubím se, prohrábnu si vlasy rukou. Když se ne mě Lil opět zavěsí, vezmu jí chapadlem kolem ramen a mrknu na ni. Všimnu si, že do jednoho dloube, ale nechá toho, jsem rád, je to tak příjemnější. Dojdeme přes halu zpátky ke dveřím tělocvičny. Vezmu za dveře, rozrazím je a popostrčím holky dovnitř. Najdu pohledem papa u zdi. "ČAUU DĚDO!" zahalekám na něj přes tělocvičnu, zároveň holkám ukážu chapadlem, kdo to je, "víš jak jsi o tom před chvilkou mluvil? Trochu pozdě, prý tu bude tisícová nová generace!" zasměju se,"jo a tohle jsou moje sestřičky, tvoje dcerky," zazubím se ještě více, "jdu to vyřešit s matinkou co s tím teď, tak zatím!" s tím se otočím a mířím nejbližší cestou na pozemky, abych mohl k jezeru a za máti. Předpokládám, že mě holky budou následovat. |
| |||
Před ošetřovnou Sourozenci Uchechtnu se. No a teď něco, co už nevíme. Ale stejně byli nějaký divný. Mám pocit, že jsem tam zahlédla něco, co vypadalo jako rybí ocas. Nakloním se k ségře, abych si poslechla, co má v plánu a se zájmem kývnu. Však jak budeme vědět koho hledat, už si ho můžeme najít kdykoli. Rázně přikývnu, až to vypadá, že mi musí upadnou hlava a pak se zase vrhnu na brášku. "Jdeme za papá!!" Trochu šťouchnu do pár výrůstků, ale když mám pocit, že se mě jeden pokusil kousnout, radši toho nechám. |
| |||
Před ošetřovnou sourozenci Běžím radostně za Lil a prozpěvuji se. "Budeme tetičky!" prozpěvuji si a poskakuji radostně po chodbě. Najednou uslyším Vengeho, který nás láká. "To není fér, když půjde s námi k mámě..." zakňourám, najednou přitáhnu sestru k sobě a zašeptám ji do ucha. "Půjdeme pozdravit taťku, pak se vypaříme a nabonzujeme bráchu bez něho - on by nám kazil zábavu... Co ty na to?" zeptám se a stojím na místě. Čekám co si o tom myslí ona. Mám stále schválně ty divné dvě věci, schválně, jestli nás tatínek pozná. |
doba vygenerování stránky: 1.5145471096039 sekund