| |||
Jídelna Helen V klidu sedím na židli, nohy na druhé židli a popíjím pivo. Dívám se na mísu s těstem, které mi kynou. "Musím si pořídit pomocníka, už mě to přestává bavit." řeknu a snažím se strhnout nálepku z láhve od piva. Najednou něco zaslechnu a tak se otočím, dívám se jak dovnitř vejde studentka a tak se lehce zamračím. "Copak si přejete slečno? Oběd ještě není - nebo je?" podívám se na hodinky. "Není." oddychnu si a usměji se na ní. "Hmm?" |
| |||
Vyhlídka - Pozemky Kdo mě zastaví? Uvidí? Dívám se na ten pěkný výhled, musím se nad tím usmát a povzdychnout si. "Proč jsem takový trouba?" zeptám se sám sebe, ale nedokážu si odpovědět. Občas závidím těm, kteří si sami odpoví. Nakonec tu stojím už delší dobu a tak se otočím a odcházím. Jdu v klidu, nikam nepospíchám, mám celou hodinu času, než budu muset jít na další hodinu. Uvědomím si, že jsem sem přišel a nepodíval se pořádně ven - jen skrz vyhlídku. Po delší chvilince se rozhodnu, že to musím napravit a tak vyjdu ven a pořádně za sebou zavřu dveře. Udělám větší hluk, než jsem očekával. Otočím se a vyjdu ven, nikam nemířím, jdu za nosem a dívám se dokola co kde uvidím. |
| |||
Jezero - MT02 všichni cestou a všichni tam Zahučím pod hladinou, kde se proměním, abych nabral rychlost. Poté u břehu zamířím prudce k hladině. Znovu se proměním. Vystřelím do vzduchu a roztáhnu křídla. Zamířím prudkým svistem nad pozemky. Jde mi to! Já letím! Zaraduji se. Ale jak přistanu? Prolétne mi hlavou. Pokusím se začít trochu klesat. Dopadne to nakonec tak, že začátku travnaté oblasti hodím strašnou držku. Naštěstí se stihnu přeměnit, takže většinu pádu zbrzdí měkká chapadla. I tak mám dojem, že jsem si něco narazil. No nevadí. Začnu si to chapadlovat ke škole. Do nosu mě udeří ten nejdůležitější pach. Narovnám se, nahodím široký úsměv a přechapadluji si to kolem Sin a té druhé. Nezastavuji, protože má očividně nějaké jednání. Pokud mě sama nezastaví, dochapadluji až do školy. Jakmile zjistím, kde mám být a že už tam mám být, přidám na rychlosti, takže zanedlouho vrazím do tělocvičny. "Dobrej!" zahalasím. Všimnu si že tu papa už je. Traaaapaaas. Zazubím se. "Papa," mrknu na něj a postavím se poblíž něj. |
| |||
Směr les Felda, Eve Uchechtnu se, když hodí záda a začne se válet v trávě. Čapnu si k němu na bobek a když uvidím příležitost, pozlobím ho na tlapce, nebo podrbu na břiše. Najednou si to kolem nás prohasí nějaká zelená holka, div nás nezašlápne. Nevidí, neslyší. Když do nás skoro vrazí, provází ji vzteklé zasyčení. Felda taky nereaguje zrovna růžově. "Co se děje? Nějaké trable s ní?" ukážu jí do zad. Možná už jsem jí někde viděla, ale kdo ví. Zvlášť, když znám Dan. |
doba vygenerování stránky: 1.7197201251984 sekund