| |||
MT01 – společenka dlaci
Kdybych byla v lidské podobě tak na profesorovo vrčení, nejspíš zareaguji naprosto nevhodným vztyčeným prostředníčkem. Ale takto si jen ostentativně začnu čistit jazykem svůj nádherný kožíšek, pečlivě si čistím pacinky. Naprostá ignorace, to funguje vždycky. Proč se s ním zahazovat, když on nemůže v životě dosáhnout mé úrovně natož pak intelektu a o dalších věcech ani nemluvě. Proto ignoruji i jeho poznámku o čistém rodokmenu. Proč JÁ bych se měla obhajovat před nějakým póvlem, naprosto nevhodné a nepotřebné.
Když ukončí hodinu, ladně se zvednu a elegantně protáhnu. „Nashledanou.“ Pošlu myšlenku, všem co jsou vnímaví a vyrazím ze třídy s úžasnou tichou elegancí, tak jak to umí jen kočky.
Jak jen zabít čas na této škole? Společenka se zdá být vhodným místem. Ve spolčence se proměním zpět do své lidské podoby. „Prosím si tuto místnost.“ Co nejbarvitěji si ji představím. „A nejnovější výtisky módních časopisů.“ |
| |||
Pozemky Sinead, asi Calyssa a okrajovo železo Hneď ako vyjdem, zbadám posúvajúci sa kolos, ktorý mieri kamsi preč os dračíc. Čo ma prekvapí nie je ani tak jeho vzhľad alebo veľkosť, ale to cinkanie, ktoré je nečakane celkom príjemné pre sluch. Nijako sa neponáhľajúc prejdem až ku zlatej a založím si ruky na hrudi. Hej, Sinead... čo si odo mňa chcela? Spýtam sa bez nejakých obkľúk narovinu. Som naozaj zvedavá, lebo nemám ani tucha. Doteraz som sa s ňou vlastne ani raz nerozprávala. Trochu podozrievavo sa na ňu dívam spopod povytiahnutého tenkého obočia, hrajúc sa s jednou rukou s náramkom na pravom nadlaktí. |
| |||
MT02 Kdo mě zří Když jsem už vyšel z jídelny, chvíli jsem si zalezl znovu do sklepení a asi tak 15 - 10 minut před mou hodinu vylezu ven a dojdu do tělocvičny. Dveře nechám otevřené a seženu si židli, sednu si na ní doprostřed místnosti a dívám se do stropu a čekám, až se uráčí sem někdo vlézt. Začnu si zpívat a vyťukávám pomocí rukou rytmus do kolen. "Ach bože, kde jsou?!" Mají ještě 10 minut, než začnu a pokud tu nebudou, tak mají smůlu, zavírám dveře na 100 zámků. |
| |||
Chodba přístavba Felda Když oznámí, že dnes ne, kývnu a zazubím se. Skoro vykročím ven, když dodá že do pátku. Jasně. Nepřestávám se zubit a pokynu mu v rozloučení. S tím profesorem by mohla být ještě sranda. Vyjdu ven a podrbu Feldu, když se přitočí. Uvažuji nad tím,zda mám být hodná a fakt se tam tenhle týden objevit, nebo využít kličky, kterou mi dal. Aneb dohledná doba přeci může být jak tři dny, tak deset. Nebo takhle sedmnáct... Popojdeme kousek, shýbnu se a znovu ho podrbu. "Tak co, co budeme dělat?" optám se ho s úsměvem. |
| |||
Pozemky Shrey, Sinead, pravdepodobne Calyssa Kdo může vidět, je to, jak velký - asi tak 2x - 3x větší drak než Sinead odchází a zhluboka se směje. Je celý ze železa a docela dost hlasitě cinká. Něco ho velmi pobavilo a tak pomalu se přesouvá od Sinead a míří ke skalám. |
doba vygenerování stránky: 2.2151489257812 sekund