| |||
Učebna Lektvarů Tiriatal "Mělo by to být snad složitější?" opáčím. Ty jejich společnosti jsou strašně složité. Zbytečně složité. V džungli si prostě řekneme co chceme. Sleduji jeho pohled s jiskřičkami v očích a lehce se mu tváří vlísnu do dlaně. Tohle je rozhodně varianta, kdy nebudeme jen známí. Pohybem pokračuje a já ho s klidem nechávám. Ať dojde na cokoliv, jsem připravena. Možná jen na to ukojit nekonečný hlad, na to mne to odtrhlo, ale to se jistě půjde spravit. Jak na něj stále hledím, překvapeně mrknu, když si všimnu jak nabírá tmavší odstín a v očích mu zahoří plamínky. Mrknutí je následované spokojeným vzdychnutím, že jsem měla pravdu. "Já vím," vydechnu jenom, protože na smysluplnější větu nemám kapacity. Natěšeně očekávám, co bude dál, když se přehnaná náklonost změní jen na běžnou náklonost. A také cítím, že je tady třídní. I to mne ale nedonutí vymanit se z jeho dlaně. Zůstávám tak na stejné pozici i místě, i když se ozve profesor. |
| |||
Učebna L Grim Když se jeho dlaň opře o můj hrudník a tak mne zastaví od natažení se k jeho rtům, zkousnu si ret a z hrdla mi uteče drobný sten, jak se jeho dlaň zaboří do měkkého polštářku. Tělem mi projede horkost a trochu sevřu stehna o ty jeho. Zvednu k němu stříbrný pohled plný emocí, které ani sám nechápu. Jen zavrtím hlavou v nesouhlas na jeho poslední otázku a pohledem mu visím na rtech, když se pohybují. Jak jeho teplá dlaň stále leží na menších, stále ale znatelných prsou, znovu se zavrtím. Tělo mi spaluje neznámá horkost a bledou pokožkou prosakuje ruměnec. Nemohu dál čekat... Vysmeknu se z jeho dlaně, abych dokončil pohyb k jeho rtům. (83% vs 66%) I když je polibek velmi nezkušený, rozhodně je hodně vášnivý. Během něho ale všechno ustupuje do pozadí. Místo toho se pocity nahrazují pro změnu naprosto neopodstatněným strachem až hrůzou, až se z toho roztřesu. Odtáhnu se a okamžitě střelím pohledem stranou, rudý úplně všude. Do očí mi vyhrknou slzy, jak se snažím nějak opatrně slézt na zem. |
| |||
Sleduji třídu jak si poradí se zadaným úkolem. Je mi celkem jedno, že na to většina poměrně kašle. Je to jejich boj, kde trénovat mít nebudou, dokud si neprosadí vlastní laboratoř, nebo kroužek lektvarů, takže co si nevyzkouší pořádně v hodině, to umět nebudou. S radostí nechám propadnout třeba celou třídu. Na to je tady ovšem několik výjimek, kterým se daří, nebo se alespoň snaží. Jeden by řekl, že je to poměrně prosté. Seďte na zadku a uvařte lektvar. To by ale nebyla tahle banda kokotských katastrof, kdyby to proběhlo hladce. Ve třídě propukne chaos. Než stačím zasáhnout, byť u dívek, co se proletěli vzduchem (34%), už je třídní zpět ve třídě a postará se o cokoliv, co je ovlivňuje. Krátce schovám tvář v dlani ruky, kterou mám opřenou o katedru, a zaskřípu zuby, když i mne zasáhne ta jeho aura plnou silou. Přeci jen jsem stále démon, i když z jiného věku. Když to ustane zvednu pohled do třídy. "Vezměte ho na ošetřovnu, když máte jak," vyzvu dvojici dívek u zhrouceného kluka, "hned se poté vraťte, čeká nás ještě jeden lektvar," vyzvu je, když vidím vytvořená nosítka. Mezitím jen tak mimochodem mávnutím ruky popoženu regeneraci dívky, která tu olizuje spolužačku. (96%) Její vyléčení tak bude chvíli trvat, ale neměl by se její stav zhoršovat. Vzhledem ale k absenci její vlastní regenerace k nim nakonec otočím hlavu. "Pro vás to platí také slečny," vyzvu je obě. Poté již přejedu pohledem celou třídu. "Vraťte se na svá místa ke svým výtvorům," vyzvu všechny zbylé. |
| |||
Alfa, Tiriatal, všichni v učebně Ohlédnu se za dívkou, když se vrací do třídy. Zůstanu na chvíli ještě stát na chodbě přemítat, co s tím budu dělat. Když se však otočím, abych odešel, těsně u mne stojí Alfa. Stačím se na ni jen tázavě podívat, proč nepokračuje do třídy, když se natiskne. Instinktivně ji zachytím kolem pasu, poněkud zmatený jejím počínáním. Třeba jí není dobře? Horkost, která se kolem ní drží, ani její dotyk na mne nemá samozřejmě vliv. To také vylučuje, že bych zjistil nějakým jednoduchým způsobem, jestli je v pořádku. Když se však pokusí zakousnout, vystřelí mi ruka k jejímu obličeji, abych ji zachytil bradu a odtáhl ji od sebe. To by rozhodně nedopadlo dobře. (102%) Když ji od sebe odtáhnu, prohlédnu si její tvář ve spojení se zvuky, které vydává, to má jedno jediné vysvětlení. Crimson. Tak jak ji stále držím v podstatě zpacifikovanou udělám ty dva kroky zpět ke dveřím. Opřu se do nich a nahlédnu do třídy. Samozřejmě. Plně popustím svou auru z uzdy a v rámci jejího působení využiji svůj původ, abych všechny vysvobodil ze sevření Tiriatalovi schopnosti. (117% vs 58%) Vedlejší účinek je ovšem mnohonásobně silnější působení mé pasivní aury, než ji během několika okamžiků opět stáhnu na minimální úroveň. Teprve, když jsem si jist, že je Alfa oproštěna od vlivu ji pustím a vkročím zcela do třídy. "Pane Crimson, mohl byste mne prosím doprovodit na chodbu?" Oslovím ho tichým ledovým tónem, na první dojem velmi klidným, avšak kdo mne zná, může rozpoznat, že co bude následovat si rozhodně za rámeček nedá. Také si rovnou pojistím, aby neutekl, kdyby ho to napadlo. Jednoduchým štítem, podobným jako se nachází kolem mých pokojů. (109%) Během toho co čekám na jeho příchod, přejedu pohledem po učebně. Zastavím se pohledem na skupince kolem Kelly. Doufám, že si pospíší. Proběhne mi hlavou, když vidím v jakém je Hillaris stavu. Ohlédnu se po Naberiusovi. Ten tu byl tohoto incidentu svědkem a jistě bude vědět, kde zasáhnout. |
| |||
Učebna L Kelly, Hilllaris Hovoru o lektvarech nevěnuji skoro žádnou pozornost. Místo toho starostlivě hlídám Kelly, která si zatím dělá starost o Hilla. Na tom se přelévají části jeho další podoby. Ale můj zájem o něj je jen kvůli Kelly, ale jak na něj tak koukám dobře nevypadá. Proč nic neřekl? Ach…to možná bude tím že jsem nechtěla aby otravoval. Dojde na vlastní tvoření a na něm je vidět že by nás doprovázel obě. Já si ale počkám až mi u skříně nikdo nebude překážet. Nechám ho tak doprovodit jen Kelly. Samotnému lektvaru se nevěnuji o nic víc než povídání předtím. Pořadím ingrediencí ani teplotou vody se moc netrápím. Zkrátka to tam házím jak mi to přijde pod ruku (34%). Hodil by se mi takový lektvar? Určitě. Ale teď na to nehodlám využít víc snahy než je nezbytně nutné. Možná byla chyba chtít aby nedělal problémy. Možná jsem ho měla nechat ať si řekne svoje. Nebo ještě lépe - někam ho uklidit. O příchozí hrozbu se mi pěkně postaral a já se zatím dlouho se snažím bránit toužení po té která je mi nejblíže. Nakonec mě to však přemůže (57%). Jen se objevím za Kelly, přitisknu se jí na záda. Lehce, jen cítila mojí přítomnost. A pokud nebude příliš protestovat laskavě ji obejmu kolem hrudi. Jinak ji obejmu jak jen to půjde. Mazlivě si položím hlavu na její rameno. "Shhh…no tak" chlácholím naříkající dívku tiše. Snad bych skoro ani nemohla uvěřit že to řeknu ale pro ni: "Nenechám ti ho umřít, pro tebe…pomůžu" zašeptám ještě. Krev nechám z Kelly zmizet do poslední kapky. Přece ho nenechám aby jí takhle špinil kožíšek. Jednou rukou ji přece jen pustím a přejedu jí nad wyvernem. Krev mu sice nedokáže pomoc, jen o trochu zmírní jeho stav (51%). Když už jsem u toho taky zastavím i to jeho krvácení. Nebýt vlčice tak jen s vážnou neochotou. Už tak by stačilo že jsem nenechala vykrvácet medúzu. Přece jen by mi ale jejich ztráta přece mohla drobátko zkomplikovala situaci, tak to dělám vlastně i pro sebe. Z jeho ztracené krve, i té která se vznáší v kouli za mnou. Rozlije se pod Hillem kde potom ztuhne ve tvaru jakéhosi jednoduchého nosítka. Není o nic měkčí než kámen, na stabilní přenos to ale postačí. Nechci se Kelly pouštět, dokud nebudu opravdu muset. Stále si jí ale musím chránit, a tak pokud by hrozilo nebezpečí i z jeho strany, třeba náhle proměny, v mžiku zaštítím Kelly vlastním tělem. |
| |||
Učebna L Zvědavě mrknu po Moxxi, ta ale vypadá ztracená ve vlastních myšlenkách. Tak jí úsměv oplatím a dál se soustředím na Nebo se o to spíš snažím. Přece si začínám trochu dělat starosti o Miko, která na hodinu nedorazila. Sice se jí teď snažím vyhýbat ale i tak… tohle přece není jen tak ne. Vždyť ještě když jsem se vracela do školy byla pořád ještě ve svojí hadí podobě. Od odpovídání studentů se konečně vrhneme na praktickou část hodiny. To se mi trochu uleví, už jsem se začínala bát že zůstaneme celou hodinu jen u teorie. Posilující lektvar se určitě bude hodit. Žádnou z ingrediencí do něj sice neznám, ale herbář mi napoví. S přípravou nezahálím. Vodu odliju a nechám nahřát mezitím co si dojdu pro zbytek potřebných věcí. Krok za krokem postupuji v přidávání dalších částí a po každé si raději zkontroluji co má přijít jako další. S lektvary mám už celkem zkušenosti. Už jsem se jich taky něco navařila. Bude to už nějaký ten rok co jsem se tomu věnovala ale určitě se do toho zase dostanu. Je dokonáno. Barva, vůně i jiskra. Zkrátka všechno jak má být (84%). Mohlo to být určitě ještě lepší, ale na první pokus s novými přísadami je to určitě úspěch. Já náhlému pokušení sice úspěšně odolávám (72%), moje soustředění na lidskou podobu ale začne trochu pokulhávat…jak už to tak obvykle bývá když jsem rozptýlená. Musím si tak trochu poposednout když zpod sukně vykoukne ocas. Na hlavě se objevjeví i liščí uši. Nejsem ale jediná na koho přišla tahle nálada. Kolem se mihla Alyssa vzduchem za mě prosvištěla Aine. Překvapeně se ale dívám jak se Moxxi blíží ke Kelly. K čemu se chystala ale nedošlo jak ji Hilllaris surově odhodil pryč. Zvednu se abych jí pomohla ze země, ale to už je v péči černovlásky také pod vlivem. Chvíli na to wyvern ale ocitá na zemi. Je to možná hulvát co se neumí chovat, proto ale přece zemřít nemusí. Před prvním krokem k jeho pomoci mě ale zarazí zvuk co se mu ozve nitra. To rozhodně nebylo zavrčení. Nabídla bych svou pomoc, ale na tohle budu krátká. Tak jim raději nebudu překážet. |
doba vygenerování stránky: 1.5715310573578 sekund