| |||
Alfa, Iru, všichni cestou a v jídelně, Jimmy Ať je již Alfy odpověď jakákoliv, jen pokývnu hlavou. Vzápětí se však již ozve ťukání a vstoupí kolegyně do místnosti. Zvednu se od katedry. "Vzhledem k tomu, že se chcete zaměřovat na schopnosti z oboru síly mysli, zde kolegyně bude vhodnějším profesorem pro Vaše individuální hodiny. Zanesu vám to do rozvrhu," pronesu k oběma. Pokynu Iru ke katedře a rozejdu se ke dveřím. Když se míjíme, podám jí slečny složku, kam jsem zanesl vše, co mi prozatím prozradila. Vzápětí s rozloučením opustím učebnu. Jsem sice poměrně v klidu, že na oběd dohlíží Butler nebo Maidka, ideálně oba, nicméně znám svou třídu dostatečně na to, abych věděl, že bude potřeba dalšího dozoru. Minimálně na tu chvíli, kterou mám. Doufejme také, že přes největší nával. Zamířím tedy do přízemí. Kolem dveří se pohybují dvojice studentů, které pozdravím, když procházím do jídelny. Projdu středem místnosti rád, že stůl nehoří, místnost se nehroutí a všichni jsou v jednom kuse. Zastavím se až nad chlapcem, sedícím v mém křesle. "Ještě jednou dobrý večer. Měl byste si najít jiné místo k sezení," vyzvu ho. |
| |||
Dyna, Aine, Tarney, Alfa Zprudka se posadím, když mě vzbudí hlas třídního v hlavě. Na poslední chvíli se mi podaří před odpověď vsunout pozdrav. Promnu si oči a protáhnu se. Všimnu si Dyny sedící u stolku. Se zívnutím jí pozdravím a vydám se ke dveřím. Uprostřed kroku ven sebou cuknu zpátky, vzhledem ke studentce stojící před nimi. Vysouká ze sebe pozdrav a svoji žádost. Musela jsem si přivyknout na zvuky v místnosti, když Dyna jedla a přeslechnout tak klepání... pomyslím si zamyšleně. "Pan Draco si mě teď žádá v učebně a pak mám ještě jednu hodinu. Přijdte prosím do mé ordinace ve dvě hodiny. Tam budeme mít klid na to probrat cokoliv, co vás trápí." Počkám než mi to odsouhlasí, případně navrhne jiný čas, pokud se jí tento nehodí a se souhlasným pokývnutím se vydám do prvního patra. Koho potkám cestou, toho pozdravím pokývnutím. Jakmile dojdu k učebně 2, zaklepu a vstoupím. |
| |||
Zahrada Tatiana, Relliel Shlédnu na Tatianu v jistém překvapení, že už nepeláší směrem k zhroucenému andělovi. Mžourá do tmy úplně stejně jako já, takže předpokládám, že také vidí to co já. Navíc má ještě lepší výhled, vzhledem k tomu, že stojí přímo v uličce. Když se ani po pár okamžicích nerozejde dopředu, překvapený pohled se změní spíše do nesouhlasného zamračení. To je ale maximum, co mohu dát osobním pochodům, protože očividně potřebuje naši pomoc. Rozběhnu se tedy zahradou, abych zkrátil vzdálenost mezi mnou a tělem. Přikleknu k němu a opatrně ho překulím na bok, abych mohl zjistit, zda je zraněný. Snažím se dávat pozor na velká křídla, abych mu případně nepřihoršil. Na první pohled nevidím žádné zranění a tak kontroluji životní funkce. |
| |||
Zahrada Luis Jdeme ke dveřím a Luis jako pravý gentleman otevře dveře a nechá mě projít. Venku je chladno, ale snesu to, když jsem vyrůstala mimo civilizaci. Vykročíme do zahrady a poslouchám Luise. Když skončí, tak se zamyslím. Myslí to, jak jsem se chovala potom? Určitě má na mysli toto, ale já jsem zpanikařila. Nevěděla jsem co mám dělat nebo jak se chovat. Z mého zamyšlení mě vytrhnou odlesky světla, ale nedokážu přesně určit co to je. Co to může být? |
| |||
Jídelna Miko, Gill, Eric Holky si podaj ruce a naga se odplazí pryč. Vrátím pozornost mrtvole a musím se uchechtnout nad jeho prozřením. Jsem rád, že moje nápověda mu pomohla. Kouknu na víličky a když usoudim, že jsou neškodný, vrátím se pohledem ke zbytku a čekam, co z něj vyleze. |
| |||
Jídelna Komori, Aryania Zahihňám se a zamávám víličce zpátky. Když si ale všimnu, že Komori posmutněla, položím jí tlapky na ruku, protože je mi jasný, co se jí teď musí honit hlavou a věnuju jí povzbudivý úsměv. Jsem rád, že ale dává naději případnýmu rozptýlení. Počkám, co z víly vypadne, abych kdyžtak navrhnul něco jinýho. |
doba vygenerování stránky: 1.4247341156006 sekund