| |||
Pánská kolej - Hala Tatiana Trochu nakrčím čelo, když se naše pohledy opět setkají. Ano, vzhledově... Ale ta povaha... "Dobrá," pokývnu hlavou a jako první vyrazím ke schodišti, po kterém sejdeme do přízemí. Nikoho cestou nepotkáme a nepředpokládám, že to bude chtít nakousávat cestou, a tak setrváváme v tichu. Když se ocitneme v hale, zdvořile pokývnu v pozdravu obchodníkovi. "Půjdeme spíše k lesu, nebo do zahrady?" zeptám se Tatiany, zatímco v hale zastavím. Podle toho můžeme vybrat východ ze školy. |
| |||
JÍDELNA Vypadá, že se trochu uklidnila nad podívanou, dokud se nezamračí. Trochu překvapeně se na ní podívám. Co jí zase vadí teď? Když se mne zeptá, jestli ji opět doprovodím k pultům, beze slova se zvednu a zamířím tam. Stejně bych si měl také něco nabrat. Rozhodně se to bude hodit. Měla by ale vědět, že je v bezpečí, dokud se nachází ve stejné místnosti jako já. I když to si nepamatuje... Nějak jí to potom budu muset předat. Když se ocitneme u cisteren, nejen že si naplním skleničku vodou, ale také vytáhnu dvě placatky, které naplním u jiných cisteren. Ideálně tak, když je rozptýlená. |
| |||
Ošetřovna - Chodba - Jídelna Grim Zvednu pohled od země, když se ozve ruch a následně slova směřovaná k nám. Jsem rád, že můžeme nějak pomoci, když kolem zraněného je hned několik lékařů. Čekám tak, až vyrazíme spolu, když se ozve dobře známý zvuk praskání kostí. Rychle se tím směrem podívám. Dívka vypadá skutečně špatně. Než tam však stačím udělat krok, Grim mi položí ruku na rameno a v podstatě mne pošťuchuje ven. Trochu zmateně k němu zvednu pohled, ale více se nebráním. Dojdeme tak mlčky až do jídelny. Tam mi však padne pohled na hodiny a v tu chvíli by se ve mne krve nedořezal. Uvědomím si totiž, že jdu pozdě. Hodně pozdě. Zároveň ale chci pomoci na ošetřovně. Nerozhodně se tak zastavím za dveřmi, nevědíc co dělat. |
| |||
Jídelna Alyssa “Hmm, děkuji,” odpovím jí a v průběhu jídla si vezmu sklenici a napiji se z ní. Když cítím na špičce jazyka, že to není čaj, ale něco jiného, nepokračuji v pití. Podívám se pořádně na sklenici a zjistím, že je to krev. Hmm byl jsem nepozorný a nalil jsem si krev. No, tak to předělám na jahodový čaj. (57%) Zasoustředím se a podívám se na sklenici. Když je hotovo, zkusím se napít znova. Sklenice mi blafne do obličeje, jak se náhle obsah vypaří v zášlehu ohně a já cítím, jak mě oheň olízne. Cítím v nosu saze, ale spálený nejsem. Kouknu na Alyssu “Myslím drahá, že až dojím, půjdu si opláchnout obličej.” |
| |||
Jídelna Merlin Jeho dotek mě trochu uklidní a slabě se na něj usměji. Upozorní mě na víličky, které nevypadají tak děsive, takže je se zájmem pozoruji, co jsou vlastně zač. Pak se rozprsknou v nápis. Trochu se zamračím, protože nadutá hláška není lepší než víličky. "Um... Půjdeš se mnou pro pití..?" pípnu tiše, jak jen to jde s podrážděným hrdlem, s pohledem upřeným do prázdného talíře. |
| |||
Ošetřovna - Chodba Dolly, Kelly Dolly sice tvrdí, že hlad nemá, ale najíst by se měl. Vykročím ven, když k nám zpoza nově vytvořené bariéry promluví vlčice, tedy Kelly a požádá nás, jestli bychom nešli pro jídlo pro Hilla. Jelikož jsem tam měl stejně v plánu jít, ujistím ji, že to není problém. Jenže než můžeme odejít, místnost naplní dunění a zvuky praskajících kostí, po tom co někdo plnou rychlostí narazil do bariéry. Přes bariéru se k nim stejně nedostaneme, a tak dojdu k názoru, že bude nejlepší pomoct, kde můžeme. Vezmu Dollyho za rameno a vedu ho z ošetřovny ven, to hlavně pro jeho vlastní bezpečí. |
doba vygenerování stránky: 1.7071969509125 sekund