| |||
především Tiriatal "Je to záležitost, díky které není Peklo v naprostém chaosu. Pomáhají s vašimi cykly dospělosti a k tomu, aby vás démonská prezence neposlala stropem." Odtuším jen s lehkým pokrčením ramen. "Možná byste si měl projít znovu školní řád. Nerad bych aby to skončilo tím, že bych byl nucen vyzvat Vás na souboj, abych bránil svou čest." Jistě moc dobře ví, na co narážím. |
| |||
Jídelna Tarney “Kempy...“ odfrknu si opovrživě “...není to trochu přeceňovaná záležitost ?“ optám se a založím ruce na prsou. Moc dobře vím, že je...jsem dokonalý i bez těch jejich prapodivných skautských táborů. “Sporadické. Já vaše příkazy vyplnil, ergo se v této věci cítím poněkud ukřivděn.“ pokrčím rameny. |
| |||
především Tiriatal "To není o moc lepší," konstatuji. "A přesně proto se nevynechávají kempy. Nejste ani trochu zvyklý na schopnosti ostatních démonů," doplním. "Každopádně bych řekl, že jsem této konverzaci důvod nedal já, nikoliv?" Složím opět ruce na kříži. |
| |||
Jídelna Tarney Ošetřovna najednou není, opět stojím v jídelně. Bolest v křídle je ta tam a princova podoba také. Oproti té předchozí teď vypadá, jako dobrák. Lhal bych, kdybych tvrdil, že chápu, co se stalo. Trochu nevěřícně protáhnu vyléčené křídlo a povzdechnu si. “Neodešel jsem, spíše utekl. Ale vyděsil jste mě !“ rozmáchnu rukama. |
| |||
především Tiriatal Odkýve všechno co pronesu a potom prostě proletí stropem. Podívám se na ním a s lehkým povzdechem na sebe naberu opět svou lidskou formu. Zhasnu si z ramen lehkým poplácáním plameny a zvednu ruku. Před ní se roztočí ohnivě rudý magický kruh, orámovaný černými konturami. Zaháknu se o Tiriatalovo energii a přivolám si ho zpět před sebe. S přenosem na jeho těle přetočím čas zpět, tedy ho plně vyléčím. Vše však proběhlo a vše si pamatuje. "Není poněkud neslušné, takto odcházet bez rozloučení?" pronesu stále, aniž by poznat jakékoliv rozpoložení. |
doba vygenerování stránky: 1.5181341171265 sekund