| |||
Posunový příspěvek Ošetřovna - chlapecký pokoj č. 2 - Koupelna - Chodba Grimgull Než mohu někomu více pomoci, vyvede mne Zugu ven. Než se stačím podsmeknout a vrátit se, pevně mne chytí. Vyvede mne až ke kolejím. "Tady je můj pokoj..." pípnu, když míjíme mé dveře a zmizím vevnitř. Posadím se na zem vedle postele a schoulím se do klubíčka. Zůstanu tak, dokud neusnu. Vystartuji ke dveřím, abych stačil včas otevřít, když někdo zaklepe. "Děkuji, děkuji," převezmu si uniformu a horečně odkývu všechny informace. Opět zavřu dveře. Uvažuji, zda se do toho mám nasoukat již teď. Vyrazím napřed do koupelny. Pozdravím všechny, kteří tam jsou, v rychlosti se očistím a vyrazím zpět k pokoji. Vezmu balíček věcí své uniformy a soustředěným výrazem jdu podle tabulek, dokud nenarazím na Grimovo. Na jeho dveře potom nervózně zaklepu. |
| |||
Posun Ošetřovna - Pánský pokoj č. 14 Celou dobu, co se snaží vyléčit mne, se snažím přesměrovat jejich snahu na Maxe. To se nakonec stane i se mi uleví. Přesto jsme ještě neměli vyhráno. Ještě se muselo ponořit do Maxíkovo mysli, aby se napravili škody, které byli napáchány. Bylo to vyčerpávající. Jako kdyby se dnešním dnem naplnily ty nejhorší obavy, které jsem o něj mohl mít. Když jsme konečně byly propuštěni, nekompromisně Maxíka odnesu napřed do koupelny, abychom smyli krev (jen ji z něj vymyji, nutně ho nepotápím, nebo nenamáčím více, než je nutné) a poté do mého pokoje. Pro dnešek toho bylo dost. Když se ozve klepání, nechám Maxíka spát a převezmu naše uniformy. Vypadají, že padnou o něco lépe než ty předchozí. Už zůstanu vzhůru, abych se po ránu rozcvičil. Když zazvoní zvon, přesunu se k posteli. Zajímalo by mne, zda to kocourka vůbec probere. |
| |||
Posunový příspěvek Chlapecký pokoj číslo 6 - Koupelna - Pokoj - Jídelna Když se začne rozednívat, ani už se neobtěžuji s tím vylézat z pokoje. Ještě by mi umazali další oblečení. Raději se stočím na posteli a prospím se. Ozve se klepání na dveře. Proměním se zpět a otevřu. S díky si převezmu další, a především čistou, uniformu. Nehodlám se tlačit v koupelně až začnou vstávat se zvonem, takže vyrazím do koupelny rovnou. Pořádně se umyji a vrátím se do pokoje, než zazvoní zvon, abych se oblékl do nové uniformy. Jestli jsem potkal příchozího studenta, jen ho pozdravím a dále se nezdržuji. Když jsem spokojen se svým vzhledem vyrazím do jídelny. Usadím se poblíž, kde sedávají profesoři (E55), tam si rozhodně nikdo nedovolí nic házet, nebo třeba zapalovat stůl. Pokývnutím pozdravím profesora, který zde již je. |
| |||
Posun Jídelna - Pokoj č.18 Naberu si další hromadu masa, kterou zpucuju, ať už zbytek skupinky v jídelně zůstane nebo ne. Když už se do mne nevejde ani další sousto, vylížu talíř, seberu své sedlové brašny a vyrazím najít svůj pokoj. Naštěstí to není tak těžký, vzhledem k číslování pokojů jak v hotelu. Složím tašky, skočím se osprchovat a zapadnu do postele, kde hodlám dospat celej ten šílenej přesun. "Co to KURVA...." vyletím z postele při zvuku zvonu. Srdce mi odeběhlo asi zpátky celou cestu dom. "Si dělaj prdel ne," zamručím do dlaně, kterou si promnu obličej. Vytáhnu osušku a hygienickou taštičku z brašen, tam kde jsem je nechala než jsem šla spát a vyrazím do koupelny ve stavu, který bych nazvala automatický pohyb spáče. |
| |||
Posunový příspěvek Ošetřovna - 2.patro pokoj 6 Kisa, Remmi Když se proberu, s hrůzou zjišťuji, co to mám na hrudi. Chvíli paniky mi trvá, než se s tím tak nějak smířím. Netuším kdo, jak a proč. Nicméně si to za rámeček nedá, jestli to zjistím. Ráda ovšem zjišťuji, že Kisa je na nohou. Využiji chvíle, kdy se Remmi dá do řeči s Gillem a dojdu Kise nabídnout svou omluvu, nebo se jen zeptat, jak se cítí. Jestli o to ovšem bude stát. Vzhledem k tomu, že jsme úplně minuli jídla, tak nabídnu Remmimu, abychom si zalezli do mého pokoje. Přeci jen jsem z toho pochopila, že mám dostat nějaký jiný, takže proč to neprozkoumat spolu. |
| |||
Chlapecký pokoj č. 31 - Ošetřovna Zvon mne shodí z postele, jak jsem to nečekal. Je to zcela jiné, než v hlavní budově. Chvíli mi trvá, než se přesvědčím vstávat. Vyčistím se jednoduchým trikem, stejně tak, jako si narovnám své oblečení. Cítím, že se mi nevrátily všechny mé síly, vzhledem k tomu, že jsem si včera sáhl na manové dno, avšak i tak jsem schopen alespoň nějakou chvíli léčit. Vyrazím tedy rovnou na ošetřovnu. Ještě stále tichou školou se rozléhá klapání kopyt. Ošetřovna vypadá dost rekonstruovaná a cítím magii z každého lůžka. To vypadá rozhodně rozumněji. Slyším Asklepa z vedlejší místnosti, tak se zapřu v lítačkách, abych nahlédl do ordinace. |
| |||
Chlapecká kolej pokoj 29 - Chlapecká koupelna - Ošetřovna Zvonění mne probere z opravdu hlubokého spánku. Musel jsem usnout dřívěji, než jsem vůbec dopadl do postele. Pokud si však pamatuji, je tady na patře také koupelna. Zastavím se tam na rychlý ranní rituál. Pozdravím chlapce, který byl před tím na ošetřovně, než se vydám ze schodů dolů. Zamířím rovnou na ošetřovnu. Rekki nutně potřebuje vystřídat, jestli ten zbytek hlídal po zbytek dne. Překvapí mne změna dveří, tedy ne překvapí jejich volba místo běžných dveří, ale to, že jsou již namontované. Tady se skutečně všechno děje rychleji, než by jeden očekával. Vkročím na ošetřovnu, která mi rozhodně přijde větší a vybavenější, než když jsme odcházeli. A také je tady méně pacientů. Projdu do ordinace. Shrnu obaly od čokolád do koše a otočím se k Rekkimu. "Měl by sis jít odpočinout. Claud tu jistě bude každou chvíli." |
doba vygenerování stránky: 1.5008389949799 sekund