| |||
Ošetřovna - Chodba především Ysea Sotva se vyřinuly lístky, Ys mě schovala do svých křídel a se zamítnutím mé pomoci mě vynesla ven z ošetřovny. Můžu jí to ale vůbec zazlívat? Pořád se mě jen snaží chránit, i když to občas trochu přehání. Postaví mě na zem, ale ještě chvilku zůstanu v jejím objetí. Přece jen jsem ráda, že je zpátky a v pořádku. Odtáhnu se překvapeně, s úlevou a slzami štěstí a starostí, když mi oznámí, že Gill je zpátky. "Děkuji," skoro zašeptám vděčně. "Co Rell? Také je zpátky?" zeptám se ještě, už zase o něco veseleji. Potlačím nutkání rozběhnout se zpátky. Stále je ale na mě vidět, že si dělám starosti. O ně o všechny. Ale věřím, že léčitelé tu jsou schopní, tak jsem přece jen trochu v klidu. |
| |||
Jídelna především Hill, Ves, Eric, Morniel Dolly jako vždycky protestuje. Jenže mě pořád nenapadlo, jak mu to vysvětlit. Bude to chtít spoustu trpělivosti. Jestli ho takovému chování učili nebo ho naopak nikdo neučil, bude to těžký. Vrána ho odnese a mrtvolka tu chytře zůstane. Zvednu k němu hlavu. "Jo, to je dobrý nápad," usměju se upřímně. "Ano. Jak může pomoct, tak se neptá a prostě to udělá. Teda, většinou se neptá. A ano, vůbec nehledí na sebe. Prostě chce pomáhat," pokrčím rameny s trochu unaveným výrazem. Hill poodejde pomoct Mornielovi a Ves se objeví vedle mě. "Ty jsi tu nový, viď? Já jsem Kelly, tohle Ves a támhle je Hill," ohlédnu se jejich směrem s úsměvem. "Kdybys cokoliv potřeboval, klidně se ptej. Znám to tu jak vlastní boty," vyzubím se na něj. Zarazím se na tím, co Hill říká. "Večeře? To už?" Jako pro potvrzení jde akorát Butler pro jídlo ven. Otočím se k Mornielovi, když se zeptá do davu. "Hmmm... Alianu určitě ne a Kristy... To je která?" zeptám se po chvilce zamyšlení. Vejde pavoučice a zamává k našemu hloučku. Asi mává na Hilla, snažila se mu přece zavázat tu kravatu. |
| |||
Jedáleň Wendy, Whitney, Aryania Sledujem údržbu s jemným úsmevom. Hmm... Wendy to ale ide. Keď skončí a zákazník je zdá sa spokojený, tak sa otočím na Wendy a poviem: "Inak nechceli sme ísť sa vrhnúť na náš plán ? Či ho chceš odložiť na neskôr ?" Spýtam sa s úsmevom. |
| |||
Kabinet Tarneyho Tarney, Aine, Včely Som opretý a rozmýšľam: Spravil som dobre ? Mal som sa jej takto zveriť ? No... už to nechám tak... Keď v tom niekto vyjde z dverí, ktoré následne chce zatvoriť, ale profesor ju zastaví. Ja sa iba na ňu jemne usmejem, že je to v poriadku. Potom venujem pozornosť triednemu profesorovi. "Dobrý večer." Ukloním sa. "Zdá sa, že Moxxi musela na chvíľku odísť, ale nechala tu včely, ktoré by ju mali informovať, že sa má vrátiť. Mal by som na ňu počkať, než príde, lebo bola predo mňou, alebo by som mal ísť ja ?" Spýtam sa a aj hovorím dosť bez života, lebo som stále trošku zamyslený. |
| |||
Aine, Kichirou, včelky Teprve, když se otočí čelem ke dveřím, tak se plynulým pohybem postavím. Vykročím o chvíli později za ní ke dveřím. Pokývnu ji hlavou na poděkování, že to nic nebylo. Když chce dveře zavřít, podržím je a vyhlédnu na chodbu. Rozhlédnu se a také věnuji pohled včelám na rámu dveří. Nakonec se však pohledem zastavím na chlapci na chodbě. "Dobrý večer. Ta dívka to již vzdala?" |
| |||
Kabinet Terney - Jídelna marsy 06:35 okrajově Shiragami a skupina u dveří jídelny Jak otevřu dveře, zarazím se při pohledu na chlapce čekajícího na chodbě. Už tu zůstal jen on. Veselá dívka odešla už před nějakou dobou. Nejistě se podívám od chlapce na profesora zpátky v kabinetu, jestli mám zavřít nebo mu mám nechat otevřeno. Dveře potom ale zavřu. Co když tam vůbec nechce jít a jen čeká až se jeho kamarádka vrátí? Na druhou stranu ale, co když tam chce jít a já mu zavřu před nosem? “Moc děkuji. Nashledanou” poděkuji profesorovi ještě jednou, ještě předtím než dveře zavřu. Chlapci věnuji krátký omluvný pohled že jsem tam byla tak dlouho. Od kabinetu zamířím svižným krokem směr jídelna. Už jsem skoro tam když si cestou kolem dveří knihovny vzpomenu zez jsem se pana profesora vlastně chtěla zeptat ještě na jednu věc. Zastavím a ohlédnu zpátky do chodby. Mám se ještě vrátit? Ale né, už jsem se ho napravovala dost. Rozejdu se tak dál do jídelny. Skupince u dveří se raději vyhnu, Vesa nevypadá právě v dobré náladě a u těch nových si taky nejsem jistá. Od dveří zabočím kousek podél zdi rovnou k pultům s jídly. Moc nezkoumám co tu je. Mám už takový hlad že je mi docela jedno co si nandám na talíř. Prostě něco k snědku. Ještě k pití a už se hrnu ke stolu. Nejdu nikam daleko, sednu kousek od nagy (56). Nevěděla jsem že jich je tady víc. Moc na ní ale necivím, jen pozdravím a pouštím se do jídla. |
doba vygenerování stránky: 1.6376731395721 sekund