| |||
Chodba směr jídelna Damien Nedošli jsme příliš daleko, když nás přerušil nějaký černý chlupatý tvor s trochou představovivosti nějaká kočkovitá šelma. Očividně někam spěchá, takže jen blahoskloně pokynu k pozdravu. Když už se chystáme znovu dát do kroku, proběhne kolem nás ten modrásek ocásek, ten už se neobtěžuje a aniž by zahlásil s dovolením, se kolem nás neurvale protáhne. Nespokojeně mlasknu, ale nenechám se tím otrávit. Usměji se na svého společníka. "Oblíbila jsem si francouzské speciality. Například Foie gras s fíkovým džemem, cibulí a brioche. Delikatesa. Nebo burgundské šneky s petrželkovým máslem. Ale kdybych zde objevila alespoň breťanské palačinky, tatatrský biftek nebo čokoládový fondant či créme brullée, tak bych byla nadšená. Ovšem řekla, bych, že zde budou spíše jednodušší jídla." "Vzhledem ke svému věku alkohol je mi odepřen, ale dokázala bych si představit k pití pramenitou vodu z alpských ledovců s trochou limetky. V tomto směru nejsem až tak náročná." |
| |||
Kabinet třídního - jídelna Butler, všichni cestou a ti v jídelně Člověk by nečekal, že se dokáže vlčí sluha, tak usmívat. "Díky, díky." mávnu vlkovi ve fraku a svižným krokem jsem měl původně namířeno do svého pokoje, ale cosi mne lákalo jiným směrem. Předběhl jsem ty dva libové panáky, prostě jsem se kolem nich protáhl. Využívajíc toho, že zrovna uhýbali panterovi? Takže než se stihli rozejít dál, tak jsem kolem nich taky prosvištěl. Nakonec jsem skončil v jídelně. Zastavil jsem se ve dveřích a pohledem prolétl zúčastněné. Nevšimnout si dračího albína, ládujícího se masem, to vážně nešlo. Kolem něj nepůjdu, jak je tak znám, buď by mi jakože omylem podrazil nohy ocasem nebo si ze mě udělala jednohubku. Takže bych zamířil rovně kolem zrzka, blondýny a druhé blondýny s pěknýma duc partiema? Možná bych mohl na tu plaší ze srandy bafnout. Pak kolem modrýho klučiny. Jenže pak by mi v cestě stálo jedno hadí plémě vedle druhého. To radši kolem toho draka, hadi jsou snad ještě zákeřnější. Přemýšlí, jestli ti klučíci kolem nich jsou svačina, ten jeden vypadá, už dost stráveně. Takže jasná volba půjdu kolem draka na téhle straně stolu vypadají spolužáci přeci jen obyčejněji. Natočím si trochu vody a na talíř si položím různé pochutiny ze švédského stolu, netrvrdím, že to všechno sním, ale aspoň něco ochutnám. Posadím se na židli, no spíš se na ní pohodlně vyvalím a natáhnu si nohy.(I53) Nějak se netajím tím, že si prohlížím zdejší osazenstvo. A musím uznat, že je to pastva pro oči. Vážně jeden kousek lepší než druhý. Zdá se mi tady celkem nuda, tak vyčaruji kouzelné představení uprostřed stolu. "Co takhle trochu tance a představení." pošeptám do vodní hladiny svého poháru. Lusknu prsty volné ruky. Začne to čistě nenápadně, z mého poháru se zvedne vír vody a ten se změní v tančící mini vodní víly (je jich asi 20), které se rozběhnou po stole a u každého se zastaví a zamávají mu na pozdav. Poté začnou tančit uprostřed stolu svůj oslnivý vílí tanec. Když už jim dochází síly, roztáhnou křídla a vyletí ke stropu kde se rozprsknou v mlžný opar ve kterém je zřejmí nápis J.J. je nej. (100% ) |
| |||
Chodba směr jídelna Helen "Ah... tak se tedy necháme překvapit. Osobně doufám v něco pestrého s bohatým výběrem zeleniny a červené maso. K tomu lehce kyselé červené víno. Ano, to bylo přímo skvělé," zasnil jsem se zatímco jsem volným krokem vedl slečnu Buffetovou cesou zpět ke vstupní místnosti. Pokud si dobře pamatuji tak dle mapy tato chodba vede rovnou k jídelně. "Jaký by byl Váš ideální pokrm, slečno Buffetová?" nadhodil jsem lehkou konverzaci po cestě. |
| |||
Jídelna Alyssa Alyssa vyrazí k pultíkům s jídlem. Následuji ji a vezmu si talíř. Na něj si naložím maso a brambory se zeleninou. K pití si naleju čaj. Když mám všechno, co potřebuji, jdu s Alyssou na volné místo (M65). “Hmm, koukám, že máš opravdu hlad, lásko. Jinak dobrou chuť ti přeji.” Usměji se na ni velice mile a pustím se do jídla. |
| |||
Všichni cestou Jakmile se mi do čumáku dostane noční chladný vzduch, bolest hlavy začne ustupovat. Dojdu k zadnímu vchodu a rychlym krokem pokračuju ke schodišti. U prófovo kabinetu překáží v chodbě dvojice. "S dovolenim," zahlásim dostatečně včas, aby uhnuli. Jakmile ustoupí stranou, děkovně kejvnu, stejně tak jako v případnej pozdrav a jdu dál. Pokud neustoupí, vezmu šetrně klučinu za ramena a ustoupim s nim sám. "Díky," mrknu na něj a spěcham ke schodišti. Vyběhnu do patra a vezmu to nejkratší cestou do jedničky. Snad Dolly nečeká dlouho... Jakmile otevřu dveře do učebny, vidim, že tu ještě nikdo neni. Fakt, bude někdy někdo na mejch hodinách? zavrtim hlavou. Přejdu učebnu, opřu se o rám otevřenýho okna a zapálim si, než se student uráčí dorazit. |
| |||
Nástěnka – jidelna Salazar a všichni cestou k jídelně a v ní Všimnu si že si mně Salazar prohlíží a tak se vznesu a opět se s roztaženýma ruka otočím kolem své osy tentokrát oblečená. Když se snesu na zem tak mu odpovím ohledně toho že se díval na mé nohy (už předtím si Salazar mohl všimnout že mám nehty pečlivě upravené). „Ráda občas chodím bosá.“ Často to je spontální nápad, nyní zavrtím prsty na nohách a potom na něj také mrknu a když mně Salazar chytí kolem pasu zašeptám mu s šibalským úsměvem do ucha. „Tak to se těším na pokračování.“ A jakoby náhodou zavadím rukou o jeho rozkrok, jo jsme velmi hravá. Když dorazíme do jídelny tak už tu je dost těch kteří sem přišli před námi, kývnu Salazarovi a napadne mně jedna věc i když ... ne to můžu udělat později kdy to budu moci lépe využít. Zatím se společně vydáme úplně dopředu kde přemýšlím co si dám k jídlu. Asi si dám palačinky a také nějaké maso pokud možno žebírka a kuřecí stehna, hranolky, cibulové kroužky a pudink. Jo mám vážně hlad, jsem zvědavá co na to Salazar řekne a tak počkám až si vybere něco k jídlu sám zatím co já si natočím džus a podívám se kde se posadíme. |
doba vygenerování stránky: 1.3601830005646 sekund